Diplomaté z Londýna, Berlína i Paříže se sjedou k jednacímu stolu, přestože jsou přesvědčeni, že druhá strana nemá zájem o dohodu. Proč? Protože alternativa je ještě horší.
Kulisy bez scénáře
Ve dnech 10. a 11. listopadu 2026 se v Abú Zabí po desetiměsíční pauze sešli zástupci USA, Ukrajiny a Ruska k přímým třístranným rozhovorům. Trumpovi vyslanci — jeho zeť Jared Kushner a realitní developer Steve Witkoff — seděli u stolu s oběma stranami konfliktu. Výsledek? Příslib výměny vězňů s dosud nedohodnutými podrobnostmi a žádný termín dalšího kola.
Diplomatická aktivita bez diplomatického výsledku. Klasika.
Evropští představitelé, kteří se jednání účastnili doslova ve vedlejších místnostech, si z Abú Zabí odvezli pocit, který není příliš povzbudivý. Francouzský prezident Emmanuel Macron to řekl bez obalu: „Vladimir Putin nechce vyjednávat. Je zřejmé, že sází na to, že Ukrajinu donutí k poslušnosti zesílením útoků na civilisty.“
Proč Putin nespěchá
Fredrik Wesslau z Evropské rady pro zahraniční vztahy pojmenovává základní problém celého procesu: „Putin nemá zájem o příměří ani o mír teď. Věří, že z pokračování války může získat víc než z příměří.“
Rusko mezitím zbombardovalo dva velké mosty v Kyjevě a pokračuje v útocích na energetickou a vodní infrastrukturu. Činy jsou výmluvnější než slova u jednacího stolu. Německý diplomat, který si vyžádal anonymitu, to shrnul stručně: „Rusové nechtějí vyjednávat, chtějí vyhrát válku.“
Moskva navíc vznáší požadavky, které jsou pro Evropu nepřijatelné — chce vrátit NATO do stavu před rokem 1997, tedy fakticky vytlačit alianci z celé střední a východní Evropy. Pro Českou republiku, která do NATO vstoupila v roce 1999, to není abstraktní geopolitická debata. Je to přímý zásah do její vlastní bezpečnosti.
Strach z prázdné místnosti
Proč tedy Evropa u stolu vůbec sedí? Odpověď je pragmatická až cynická. Pokud by se rozhovory zhroutily a Evropa u nich nebyla, Trump by mohl jednoduše uzavřít dvoustrannou dohodu s Putinem — a kontinent by zůstal stát před hotovou věcí.
„Evropané a Ukrajinci se účastní tohoto vyjednávacího divadla, aby se ukázali jako konstruktivní vůči Američanům a nepopudili Trumpa,“ říká Wesslau. „Cílem je, aby v případě kolapsu jednání Američané vinili Rusy — ne Evropu nebo Ukrajinu.“
Konkrétní obavou je nadcházející osobní setkání Trumpa s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Co se v té místnosti rozhodne — a zda budou mít Evropané vůbec šanci to ovlivnit? „Potřebujeme mít jistotu, že americká angažovanost povede k tlaku na Rusko, ne na Ukrajinu,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Britský mluvčí to uzavřel s věcnou přímostí: „Rusko by mohlo tuto válku ukončit dnes.“
Mírový proces na Ukrajině se v listopadu 2026 podobá hře, v níž všichni znají pravidla, ale nikdo nevěří, že druhá strana chce dohrát do konce. Evropa hraje svou roli pečlivě — ne proto, že věří v úspěch, ale proto, že si nemůže dovolit chybět na jevišti, až padne opona. Její pád je však zatím v nedohlednu.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.