Evropská pobočka americké RAND Corporation sestavila scénář, který se čte jako thriller — jenže jeho autoři by byli nejraději, kdyby zůstal pouhou fikcí. Hypotetická válka mezi Ruskem a NATO kolem roku 2030 odhaluje slabiny, o nichž se v Bruselu i evropských hlavních městech raději nemluví nahlas.
Smrt diktátora jako spouštěč
Příběh začíná v lednu 2027. Putin umírá přirozenou smrtí, po mocenském boji v Kremlu se ujímá prezidentského úřadu bývalý generál FSB a nový muž v čele Ruska přistoupí na příměří na Ukrajině — zprostředkované Spojenými státy. Mírová jednání záhy ztroskotají, válka se zmrazí a Rusko využije pauzu k přezbrojení. Klasický scénář, řekl by cynik. A měl by pravdu.
Tak začíná scénář, který RAND Europe zveřejnila v listopadu 2026. Autoři opakovaně zdůrazňují: nejde o předpověď, ale o myšlenkový experiment, jehož cílem je pojmenovat slabá místa dřív, než je pojmenuje někdo jiný — a jiným způsobem.
Narva jako záminka
Od ledna 2028 scénář popisuje systematickou hybridní kampaň: výpadky komunikačních sítí, kyberútoky, dezinformace prohlubující společenské trhliny. Rusko šíří v Pobaltí tvrzení o „utlačovaných ruských menšinách“, zatímco krize v Jižní Americe pohltí pozornost Washingtonu — jako by si někdo v Moskvě pečlivě vybíral načasování.
V květnu 2030 přichází eskalace. V estonské Narvě — pohraničním městě s výraznou rusky mluvící populací — vypuknou nepokoje, Kreml prohlásí, že Estonsko nedokáže zajistit bezpečnost ruské menšiny, a ruské jednotky překročí hranici. Takzvaný „narvský scénář“ přitom není novinkou: politolog Carlo Masala ho popsal ve své knize z roku 2025, přičemž v jeho verzi NATO Estonsku vojensky nepomůže — ze strachu z jaderné eskalace. RAND jde jiným směrem: Aliance aktivuje článek 5, většina spojenců přislíbí přímou vojenskou pomoc a USA se zapojí jen omezeně.
Prázdné regály a chybějící rakety
Právě tady scénář přestává být jen vojenskou hrou. RAND modeluje hackerský útok na informační systémy britského supermarketového řetězce Tesco v roce 2029 — ještě před samotnou invazí. Sklady přestanou fungovat, doprava se zastaví a během několika dní jsou regály prázdné. Jiný příklad: britský zbrojní výrobce nemůže splnit naléhavé objednávky raket Storm Shadow a Aster, protože malý evropský subdodavatel nedodá klíčovou složku raketového paliva. Výroba důležité výzbroje závisí na jediném článku řetězce, jehož zranitelnost se podcenila.
Hlavní slabinou není jen armáda. Je to propojení vojenské obrany s civilní infrastrukturou — přístavy, podmořskými kabely, elektrickými sítěmi a zdravotnictvím. Nepřítel může výrazně oslabit obranyschopnost ještě před prvním výstřelem, a to útoky, které zůstanou pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu.
Bez vítěze, s obsazeným územím
Scénář nekončí triumfem ani katastrofou. Po měsících těžkých bojů jsou evropští spojenci vyčerpaní, ruský prezident nabídne příměří a Narva zůstane obsazená. NATO přežije — ale s pošramocenou důvěryhodností a bez jasné odpovědi na otázku, jak vést konvenční válku bez plné americké podpory, aniž by to vyprovokovalo jadernou eskalaci.
Zpráva pro vlády, armády i firmy je přímočará: odstrašení funguje jen tehdy, když protivník věří, že jste ochotni a schopni vést dlouhou válku. Přinejmenším to je poučení, které z tohoto cvičení plyne bez ohledu na to, zda se rok 2030 bude podobat scénáři, nebo ne. A upřímně — málokterá evropská vláda dnes působí dojmem, že je o své připravenosti skutečně přesvědčena.
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
