Maďarsko a Istanbulská úmluva: dvanáct let čekání na ratifikaci

Péter Magyar oznámil plán ratifikace Istanbulské úmluvy — dokumentu, který Maďarsko podepsalo v roce 2014, ale za vlády Fideszu jej odmítalo ratifikovat. Jde o symbolický i praktický obrat. A pro Českou republiku možná i nepříjemné zrcadlo.

Dvanáct let na čekací listině

Maďarsko podepsalo Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí v roce 2014. Tehdy to vypadalo jako standardní krok vstřícný k evropským normám. Následovalo dvanáct let odkládání a rétorických útoků na „genderovou ideologii“.

Parlament přijal v květnu 2020 politické prohlášení odmítající ratifikaci. Tehdejší vláda argumentovala tím, že úmluva ohrožuje tradiční pojetí rodiny a mohla by vést k uznání „třetího pohlaví“. Kritici varovali, že takový postoj oslabuje úsilí o ochranu obětí domácího násilí.

Magyar mění kurz

Dnes zveřejnil premiér Péter Magyar na Facebooku komplexní balíček opatření na ochranu žen. Plán ratifikace Istanbulské úmluvy je jeho součástí — Magyar ji označil za dlouho nesplacený dluh maďarského státu.

Balíček jde ale dál než k symbolickému gestu. Vláda chce změnit nařízení o takzvaném tlukotu srdce plodu, které dosud komplikovalo přístup k umělému přerušení těhotenství, a zrušit povinnost lékařského předpisu pro nouzovou antikoncepci.

Ratifikaci má vláda iniciovat v parlamentu na návrh 44 poslankyň vládní frakce TISZA — strany, která v dubnových volbách 2026 získala ústavní většinu. Předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová už na podzim uvedla, že zákonodárci o ratifikaci zatím nejednali, v zákulisí však probíhá odborná příprava v dosud zanedbávaných oblastech.

Spor o slovo „gender“

Istanbulská úmluva je v řadě zemí střední a východní Evropy vnímána jako ideologicky zatížený dokument. Kritici namítají, že pracuje s pojmem „gender“ způsobem neslučitelným s tradičním pojetím rodiny. Zastánci naopak zdůrazňují, že jde především o praktický nástroj: prevenci násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů.

Nová maďarská vláda se snaží přesunout debatu od ideologických sporů k věcné rovině. Zda se to podaří, ukáže parlamentní diskuse.

Česká paralela

Maďarský vývoj není bez významu pro Českou republiku. Ta se nachází v podobné situaci: Istanbulskou úmluvu rovněž neratifikovala, přičemž debata o ní se v minulosti točila v podobných kruzích — obavy z ideologického přesahu, odpor části církevních představitelů, váhání politiků.

Prostřednictvím členství v EU se na obě země některé povinnosti vycházející z úmluvy vztahují i bez vlastní ratifikace. Nejde však o stejný rozsah závazků, jaký by přinesla jejich samostatná ratifikace a rozdíl není jen papírový.

Maďarská vláda se po dvanácti letech rozhodla ratifikaci prosadit. Česká republika zatím zůstává mezi zeměmi, které dokument podepsaly, ale další krok neudělaly.

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT