Patnáct ze třiceti osmi hlavních ruských ropných rafinerií bylo podle ukrajinské rozvědky koncem září mimo provoz. Dalších dvanáct omezilo výrobu. Ukrajinské útoky systematicky narušují páteř ruského energetického průmyslu a Kreml reaguje po svém: omezuje přístup ke statistikám.
Čísla, která bolí
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR zveřejnila bilanci, která by v jiné době vyvolala otřesy na světových trzích. Celkový objem zpracované ropy v zasažených zařízeních podle ní klesl oproti začátku roku o 55,4 %. To není drobný výkyv — jde o zásadní propad části průmyslu.
Mezi postiženými podniky figurují zvučná jména ruské energetiky: Slavněfť-JANOS, Kirišiněftěorgsinťez, Rjazaňská ropná rafinerie, moskevská rafinerie Gazprom Něfti nebo Lukoil-Permněftěorgsinťez. Dohromady podle HUR představují přibližně 33 % celkového ruského objemu zpracování ropy. Výpadky tak zasahují významnou část průmyslu, který zásobuje domácí trh i ruskou armádu. Nejhůře postiženy jsou Povolžský, Centrální a Jižní federální okruh.
Záchrana z Omsku nestačí
Moskva se pochopitelně nesloží. Rafinerie ve vzdálenějších oblastech Ruska — například v Omsku, Ačinsku nebo Chabarovsku — pokračují v provozu a pomáhají výpadky nahrazovat. Celá skupina fungujících podniků uvedená v bilanci HUR v září dohromady zpracovávala přibližně 906 000 barelů denně, o 147 000 více než na začátku roku. Tato zařízení však zajišťovala jen asi 24 % celkového ruského objemu zpracování ropy.
A tady nastupuje zeměpis jako neúprosný soudce. Palivo z Omsku nebo Chabarovsku se do Moskvy či na západ Ruska nedostane snadno — přepravu podle HUR komplikují nedostatek železničních vozů a silničních cisteren i omezené dopravní kapacity. Rozvědka navíc varuje, že i tato záchranná lana mohou příští rok zeslábnout: odložená letošní údržba by mohla omezit výrobu také u dosud fungujících rafinerií.
Kreml zavírá statistiky
Ekonomické škody jsou podle ukrajinské rozvědky astronomické. Útoky na zařízení ruského ropného průmyslu podle jejího odhadu způsobily ekonomické ztráty přesahující 23,2 miliardy dolarů. HUR tuto částku srovnává s příjmy odvětví za rok 2025, které vyčísluje na 26,6 miliardy dolarů. Náklady na výměnu poškozených zařízení by podle ní mohly přesáhnout 20 miliard dolarů.
Reakce Kremlu je příznačná. Putinův dekret č. 686 ze dne 28. září podle HUR omezil zveřejňování údajů o zpracování ropy. Rozvědka upozorňuje, že to znemožňuje nezávislé sledování odvětví a vytváří prostor pro poskytování nespolehlivých údajů odběratelským zemím, například o výrobě motorové nafty. Jinými slovy — zákazníci mají méně možností ověřit, jaké objemy paliv může Rusko skutečně dodat.
Situace na domácím trhu tomu odpovídá. Fronty u čerpacích stanic, regionální palivové krize. Rusko, které se prezentuje jako energetická velmoc, začíná řešit zásobování pohonnými hmotami způsoby, o kterých raději nemluví.
Válka na Ukrajině se dávno přesunula i do průmyslových hal a rafinérských věží hluboko v ruském vnitrozemí. Přesouvání výroby mezi zbývajícími závody může výpadky zmírnit, poškozená zařízení ale nenahradí. Kreml tak vedle pokračujících útoků čelí i rostoucím nárokům na opravy, dopravu a údržbu.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
