Rusko může na mistrovství světa v hokeji. Skandální rozhodnutí mezinárodní arbitráže nás staví před otázku, jak bude civilizovaný svět reagovat. Je to jako pustit v roce 1940 nacistické Německo na Olympiádu.
Kdyby se tedy konala a nebyla zrušena kvůli druhé světové válce. Agrese vůči Ukrajině nezastavila konání mezinárodních sportovních událostí. Ale měli by z nich být vyřazeni zástupci okupantské země. I po onom hanebném verdiktu je šance, jak diskvalifikovat Putinovce z bojů – alespoň na ledě.
Vrcholový sport je dnes obrovský kolotoč reklamy a peněz. Samozřejmě pouze v případě, že zápasy sleduje hodně diváků. V ledním hokeji jde o stovky miliard korun ročně. Kdyby přísun financí vyschl, a to kvůli účasti Ruska v soutěžích, ocitla by se Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) pod velkým tlakem. Jen za vysílací práva, reklamu a merchandising pro seniorské mistrovství světa mužů získává ročně přes miliardu korun. Kolik by to bylo, kdyby se turnaje účastnily jen Rusko, Bělorusko a Kazachstán?
Příjem ze sportovní události logicky přímo souvisí s diváckou atraktivitou zápasů, samozřejmě ještě přepočtenou dle kupní síly. Proto federace tolik stála o účast týmů USA a Kanady, kde je hokej populární a jde o velký trh nejen počtem konzumentů, leč i měřeno jejich bohatstvím. Rusko opravdu kasu IIHF nezachrání, pokud by odstoupily jiné, lukrativnější země. Možná může dosáhnout právního vítězství, ale nikdo nemůže nikoho donutit hrát s okupanty, když nechce.
Severské a pobaltské země pohrozily bojkotem okamžitě po vyhlášení rozhodnuti arbitráže. Česko by se rozhodně mělo přidat. Už tím by vypadla velká část příjmů, s nimiž hokejová federace najisto počítá. Zatím se dala slyšet, že s verdiktem nesouhlasí, leč respektuje ho. Respektovala by i výrazné snížení zisků kvůli tomu, že pustí Rusáky na led? Samotné Švédsko, Finsko a naše země dodávají nejen velké množství fanoušků, ale také potřebnou kvalitu – a více než vynahrazují absenci Ruska.
Otázkou je, jak by se k odmítnutí účasti postavili Američané a Kanaďané. Nikdy nebyli pro politický bojkot, účast Putinových sportovců jim vadila spíše z bezpečnostních důvodů. Na to také IIHF „dojela“ u arbitráže, protože ta konstatovala, že federace nedodala dost důkazů o hrozících rizicích. Škoda, kdyby se od začátku argumentovalo tím, že nelze pustit do soutěže reprezentanty země, která vede útočnou válku, během níž záměrně vraždí civilisty, třeba to mohlo dopadnout jinak. I když, kdo ví…
U zástupců severoamerického kontinentu by snad mohlo zafungovat, že pro ně vždy byla důležitější NHL, která ostatně sama tvoří velkou většinu globální kapitalizace ledního hokeje. Význam Stanley Cupu by ještě více vynikl, kdyby mistrovství světa de facto zkrachovalo. Ve hře je i Světový pohár, který se plánuje v roce 2028 za účasti osmi států – Kanady, Česka, USA, Švédska, Finska, Německa, Švýcarska a Slovenska. Rusko se zvažuje, ale jeho účast, dokud trvá válka, není pravděpodobná. Právě proto, že ji bojkotují Evropané.
Teoreticky by se mohlo konání Světového poháru o rok urychlit a tím pádem by tato „frenšíza“ NHL zcela zastínila samotný šampionát. Ten se má konat v Německu a pořadatelé s tím mají těžkou hlavu. Protože jim hrozí masivní „nálet“ Rusů. O což nestojí, už dnes mají problém s teroristickými útoky organizovanými Moskvou. Takto by se bezpečnostní riziko zmnohonásobilo. Paradoxně Němci (stejně jako Macinka), nepodpořili finský návrh na omezení pohybu občanů země, která přepadla souseda, po Schengenském prostoru.
Tohle je minimum, co musejí země EU udělat, pokud rozhodnutí o účasti Rusáků na mistrovství zůstane v platnosti: dohodnout se, že na tuto událost nedostane žádný Rus vízum. Hrozba je příliš velká. V ideálním případě by státy Unie nedovolily vstup ani hráčům a týmovému doprovodu. Což by vše vyřešilo „suchou cestou“. Není „bumážka“, není problém. Žádná arbitráž nemá právo nařizovat suverénním zemím, koho pustí na své území. Zvláště když je k tomu vedou bezpečnostní důvody. Agenti mohou být i mezi bafuňáři.
Malý test můžeme provést my sami v Česku. Už v lednu se v Ostravě koná mistrovství světa žen do 18 let. Ministerstvo zahraničí by nemělo vydat vízum nikomu z ruské výpravy (a tím pádem ani fanouškům), čímž by chránilo naše národní a bezpečnostní zájmy. Je třeba vytvořit v tomto směru tlak, ale zkusme věřit, že se Petr Macinka sám zachová správně. Od počátku se stavíme jasně proti ruské agresi a pustit k nám Putinovu sportovní kolonu by se rovnalo zradě.
Stále jsou možnosti, jak zastavit Rusáky. Nebo s nimi přinejmenším nehrát. Bez Švédů, Finů, Lotyšů a Čechů by se mistrovství pořád ještě mohlo konat, leč značně by poklesl jeho význam, a to nejen morální, ale i faktický. Bez Kanady a Spojených států už by jeho uskutečnění nedávalo smysl vůbec. Zasáhnout může i pořádající Německo. Nemusí stahovat vlastní účast, stačí když v ní zabrání hráčům a divákům s ruskými pasy. Ostatně ani nemá dost sil na sledování tak ohromného množství potenciálních útočníků.
Když se nepodaří návratu Rusáků na mistrovství světa zabránit právně, pořád tu je ono čestné řešení: bojkot. A bylo by i ekonomicky efektivní. Když v turnaji nezůstane žádný relevantní stát, může se jít Putinova „sbornaja komanda“ doslova klouzat. Lístky si koupí minimum lidí a totéž platí pro televizní diváky. Asi by to nakonec nezašlo tak daleko, protože každý pořadatel raději vyřadí je, než aby přišel o zbytek světa. Zbývá jediná otázka: zvítězí v hokeji zásady fair play nad lhostejnost k utrpení Ukrajinců?
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Autor: Martin Schmarcz
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
