Rusko přišlo od února 2022 o 43 stíhacích bombardérů Su-34 — a přesto tento letoun nadále zůstává páteří jeho úderného letectva. Ukrajinská vojenská zpravodajská služba HUR zveřejnila aktuální odhady, které přesně ukazují, jak tenká je hranice mezi udržením operační schopnosti a postupným vyčerpáváním flotily.
Sto čtyřicet letounů a klesající trend
K 22. říjnu 2026 provozuje ruské letectvo podle dat HUR přibližně 140 letounů Su-34 různých konfigurací, včetně modernizované verze Su-34M, označované také jako Su-34NVO. Nezávislý letecký portál FlightGlobal ve svých svodkách uváděl obdobný údaj, konkrétně přibližně 142 kusů. Shoda těchto odlišných zdrojů dává odhadům vysokou míru věrohodnosti, byť samotná ruská strana pochopitelně žádná transparentní data neposkytuje.
Od začátku plnohodnotné invaze bylo zničeno 43 letounů a dalších 7 utrpělo prokazatelné poškození. To představuje ztrátu zhruba čtvrtiny původní flotily — míru, kterou analytici označují v kontextu moderního vojenského letectva za bezprecedentní.
Výroba nestačí ztrátám krýt záda
Ruský obranný průmysl letouny Su-34 nadále vyrábí. Ukrajinská rozvědka odhaduje roční produkci na 14 až 18 kusů, přičemž mezi říjnem 2025 a říjnem 2026 bylo dodáno přibližně 22 nových letounů — tedy číslo na samotné horní hranici odhadovaných kapacit. Ztráty však produkci převyšují: nahradit 43 zničených strojů při tomto tempu výroby trvá dva a půl až tři roky. Válka přitom dál vyčerpává existující kapacity.
Výroba navíc naráží na strukturální limity. Omezený přístup k západním mikroelektronickým komponentům, jehož dopady dokumentovaly mimo jiné analýzy centra CSIS již po roce 2022, sankce a napjatá kapacita průmyslové základny představují faktory, které Moskva nemůže jednoduše obejít. Závod Suchoj v Novosibirsku vyrábí v podmínkách, které se zásadně změnily, a tempo výroby i technologické ústupky tento fakt logicky odrážejí.
Letiště pod palbou
Stroje Su-34 nečelí hrozbám pouze ve vzduchu. V říjnu 2026 zasáhly ukrajinské síly hned několik ruských domovských letišť. Při útoku na základnu Borisoglebsk byly potvrzeny 4 zničené a 2 poškozené letouny Su-34. Další 2 stroje byly zasaženy na letišti Marinovka, kde úder zničil i odpalovací systém Iskander. Následně, 23. října, zamířil další masivní dronový úder na vojenské letiště Baltimor u Voroněže — jednu z klíčových základen pro tento typ letounu.
Ruské letectvo tak přichází o cenné stroje nejen při bojových misích, ale i přímo na zemi, což velení výrazně komplikuje plánování dalších vzdušných operací.
Letoun, který se přizpůsobil
Model Su-34 prošel za dobu konfliktu zásadní taktickou proměnou. Původně byl nasazován k přímým útokům s neřízenými pumami, postupně se ale přesunul k vypouštění řízených klouzavých bomb z mnohem větších vzdáleností — zcela mimo dosah nejúčinnějších ukrajinských protivzdušných systémů. Taktika se změnila z důvodu prostého zajištění přežití posádek a strojů.
Výsledkem jsou menší formace, větší vzdálenosti a nižší přesnost zásahů. Flotila se díky tomu sice zmenšuje pomaleji, avšak za cenu zjevně nižší bojové efektivity.
Zásadním určujícím faktorem pro další vývoj na obloze tak bude schopnost výrobních linek v Novosibirsku alespoň částečně kompenzovat tempo ukrajinských úderů. Rozdíl mezi počtem zničených a nově vyrobených strojů jasně ukazuje, že Rusko svou hlavní údernou sílu ve vzduchu dlouhodobě, a zřejmě nevratně, vyčerpává.
Zdroj info: united24media.com
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
