Hodiny tikají. Teherán čeká, co přijde po volbách

Podle The New York Times připravují USA a Izrael plány na masivní sérii úderů na íránská jaderná a vojenská zařízení po listopadových volbách do Kongresu. Válka, která začala v únoru, se může brzy přesunout do nové, mnohem intenzivnější fáze. A tentokrát by mohla být nasazena i „matka všech bomb“ — jedna z nejsilnějších nejaderných bomb v americkém arzenálu.

Válka s přestávkou na volby

Spojené státy a Izrael zahájily válku s Íránem společnými údery 28. února 2026. Trump tehdy sliboval rychlou operaci — v řádu několika týdnů — a vyzýval Íránce ke svržení režimu. Realita se ukázala tvrdohlavější. Téměř osm měsíců od začátku konfliktu Teherán stále odmítá americké podmínky u jednacího stolu, zejména ty týkající se jaderného programu.

The New York Times s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy píše, že Washington a Izrael připravují krátkou, ale intenzivní sérii nových úderů zaměřených na jaderná a vojenská zařízení i energetickou infrastrukturu. Záměr je prostý: přimět Teherán k ústupkům při jednáních o klíčových otázkách, v nichž dosud trvá na svém.

Proč ale čekat? Odpověď je prozaická. Trump nechce před volbami 3. listopadu dál zatěžovat kandidáty své Republikánské strany nepopulární válkou. Údery před tímto termínem ale nejsou zcela vyloučené.

Logistika a tma nad Íránem

Nejde jen o politický kalkul. USA podle zprávy soustřeďují v oblasti síly včetně tří letadlových lodí, přičemž plné uskupení má být na místě začátkem listopadu. Americké a izraelské letectvo mezitím intenzivně cvičí a provádí přelety nad Irákem. Ministr obrany Pete Hegseth tento týden podle amerických představitelů jednal v Izraeli přímo s premiérem Benjaminem Netanjahuem o konkrétních plánech.

Američané navíc tradičně preferují noční operace a v listopadu nad Íránem přibývá tmy. Načasování tedy může být součástí pečlivě skládané skládačky.

CNN minulý týden informovala, že plány zahrnují možné použití bomby GBU-43/B, přezdívané „matka všech bomb“ — jedné z nejsilnějších nejaderných bomb v americkém arzenálu. Podle zdrojů NYT by mohla být svržena na horu Pickaxe, v jejíchž útrobách se podle Washingtonu a Izraele skrývá íránské jaderné zařízení.

Írán hrozí, ale i vyjednává

Teherán na hrozby reaguje po svém. Íránští představitelé varují, že v případě nových úderů rozšíří své cíle — tentokrát prý na datová centra a podmořské kabely. Válka by tak mohla zasáhnout digitální infrastrukturu a její důsledky by se mohly projevit daleko za hranicemi Blízkého východu. Jestli jde o reálnou hrozbu, nebo o bluf, to zatím nikdo s jistotou neví.

Zároveň íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že Írán je připraven jak na diplomacii, tak na válku. Zní to jako otevřené dveře — jenže Teherán k nim přistavil vlastní podmínky: požaduje zrušení sankcí a americké blokády i ukončení vojenských hrozeb.

Írán přitom čelí sílícímu ekonomickému tlaku. Americká blokáda vývozu íránské ropy dusí ekonomiku a někteří američtí představitelé věří, že nová vlna úderů by tento tlak ještě zesílila — a posílila vyjednávací pozici USA natolik, že by Teherán nakonec neměl na výběr.

Netanjahu a volby v Izraeli

Situaci komplikují i izraelské parlamentní volby 27. října. Pokud Netanjahuova koalice přijde o většinu, ocitne se v oslabené pozici právě ve chvíli, kdy by měl zahájit novou ofenzivu. Jiní experti ale argumentují opačně — vojenská operace by mu mohla posloužit jako páka k sestavení vlády národní jednoty. Cynické? Možná. Ale v blízkovýchodní politice to není nic neobvyklého.

Rozhodnutí o útocích zatím není definitivní. Diplomatické úsilí je v patové situaci, přípravy pokračují a svět sleduje, co Trump po 3. listopadu schválí.

Válka, která měla trvat několik týdnů, se táhne osmý měsíc. Další eskalace zůstává možností — její rozsah i to, zda k ní vůbec dojde, budou záviset na politických rozhodnutích a výsledku diplomacie.

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT