Kaja Kallasová před europoslanci ve Štrasburku pojmenovala věc, o které se v diplomatických kruzích dlouho mluvilo jen šeptem: Rusko na bojišti nevyhrává a zároveň stupňuje hybridní útoky proti Evropě. Podle šéfky unijní diplomacie bylo za posledních deset dní v oblasti Černého moře zaznamenáno šest útoků drony pravděpodobně ruského původu. Sedm námořníků je stále pohřešováno.
Drony jako signál
Rusko od poloviny července podle Kallasové zintenzivnilo útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu a vývozní trasy. Výsledek? Ukrajina podle jejího odhadu přichází o zhruba 60 milionů eur denně na příjmech z vývozu. To podle ní není vedlejší škoda — to je záměr.
Přinejmenším stejně závažný je dopad na globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina podle údajů uvedených Kallasovou zajišťuje 15 procent světového vývozu kukuřice, deset procent pšenice, 15 až 20 procent ječmene a polovinu světového vývozu slunečnicového oleje. Zhruba 90 procent ukrajinského vývozu těchto komodit podle ní putuje přes černomořský koridor. Kallasová to pojmenovala bez okolků: Rusko záměrně používá potraviny jako zbraň, a nejvíce to pocítí Afrika, Asie a Blízký východ. Za každým procentním bodem stojí konkrétní trhy, konkrétní ceny a konkrétní lidé, kteří si chléb kupují na hranici svých možností.
Hybridní válka jako náhradní strategie
Eskalace v Černém moři není náhoda ani improvizace. Bezpečnostní analytici — například z RUSI nebo Atlantic Council — sledují ruské hybridní operace přinejmenším od roku 2014. Ty Moskvě umožňují vyvíjet tlak i mimo frontu, v prostoru, kde platí jiná pravidla. Generální tajemník NATO Mark Rutte v září letošního roku konstatoval, že Rusko selhává na bojišti stejně jako v pokusech podkopat jednotu Západu a podporu Ukrajině.
Ruské zpravodajské a bezpečnostní složky, zejména vojenská rozvědka GRU, zintenzivnily sabotážní operace, kybernetické útoky i špionážní aktivity napříč Evropou. Koordinované útoky DDoS na státní správu, energetiku a dopravu se staly téměř rutinou. Ruské vojenské výdaje od roku 2021 několikanásobně vzrostly. Jejich důsledky cítí i země, které s Ruskem formálně neválčí.
Co navrhuje Kallasová
Šéfka unijní diplomacie přišla s trojicí priorit — pracovní agendou, která vyžaduje politickou vůli. Zaprvé: udržet Ukrajinu propojenou se světovými trhy a chránit potravinovou bezpečnost. To zní samozřejmě, jenže v praxi to znamená chránit vývozní trasy a hledat alternativní cesty. Zadruhé: posílit bezpečnost v oblasti Černého moře a Dunaje — zejména včasné odhalování hrozeb, sdílení informací a obranu proti dronům. Zatřetí: diplomatický tlak, včetně jednání s Tureckem a Indií o dohodě zajišťující svobodu plavby. Ukrajina takovou dohodu navrhla. Rusko ji podle Kallasové odmítlo.
V parlamentní debatě zazněly hlasy pro vyslání námořní mise EU. Zazněly ale i hlasy opatrné — varování před eskalací s jadernou mocností a volání po diplomacii. Obě polohy jsou pochopitelné. Jenže diplomacie funguje tehdy, když druhá strana má zájem na dohodě.
A Rusko podle Kallasové dohodu o svobodě plavby odmítlo. Vyjednávání tak bude muset provázet i tlak na Moskvu, aby svůj postoj změnila.
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
