Vyslanec Kremlu oznámil, že Moskva a Washington jednají o společných projektech datové infrastruktury. Zní to jako zpráva z paralelního vesmíru — a možná také je. Přinejmenším zatím.
Dmitrijev mluví, Washington naslouchá (nebo ne?)
Kirill Dmitrijev vystoupil 16. října na fóru Ruský energetický týden v Moskvě s prohlášením, které by ještě před pár lety vyvolalo smích. Šéf Ruského fondu přímých investic a zvláštní vyslanec Vladimira Putina oznámil, že Rusko a Spojené státy prý jednají o společných iniciativách v oblasti datových center — a v blízké budoucnosti by mohla být oznámena konkrétní partnerství.
„Vše postupuje poměrně obtížně a naráží na odpor z různých stran. Ale jak ukazuje příklad s naftou, věřím, že brzy oznámíme několik dalších významných iniciativ,“ řekl Dmitrijev podle agentury Interfax.
Odkaz na naftu není náhodný. Trump a Putin se dříve dohodli na dodávkách ruské nafty na americké a světové trhy — podle Trumpova oznámení přes 300 000 tun okamžitě, s výhledem na tři miliony tun. Dmitrijev tuto dohodu zjevně prezentuje jako precedens: když to šlo s palivem, proč ne s daty?
Americká strana zatím žádný konkrétní projekt ani dohodu o datových centrech veřejně nepotvrdila. O jednáních tak zatím mluví pouze Rusko.
Jaderná energie pro servery
Jedním z diskutovaných témat je podle Dmitrijeva využití kapacit ruských jaderných elektráren — případně menších jaderných zdrojů — jako energetického zázemí pro datová centra. Technická logika za tím existuje: datová centra jsou energeticky nenasytná, Rusko disponuje rozsáhlou jadernou infrastrukturou a globální poptávka po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci raketově roste.
Jenže mezi technickou logikou a geopolitickou realitou zeje propast. Zásadní překážkou jsou americké sankce, které výrazně omezují obchod i technologickou spolupráci s řadou ruských subjektů. K tomu přidejte přísné vývozní kontroly na čipy a bezpečnostní obavy kolem sdílení digitální infrastruktury, které jsou v americkém politickém prostředí víc než živé.
Dmitrijev sám tvrdí, že USA hledají způsoby, jak sankce zmírnit. Jejich dopady na samotné Spojené státy přitom používá jako argument pro změnu. To je interpretace, která v Bruselu ani v Kyjevě příliš nadšení nevzbudí.
Yandex pod útoky, Kreml buduje mosty
Ironický kontext celé situace dodávají události z první poloviny října. Podle dostupných zpráv tehdy ukrajinské útoky zasáhly tři datová centra Yandexu v Rjazaňské, Kalužské a Vladimirské oblasti — první v noci ze 7. na 8. října, další 9. a 11. října. Útoky provázely výpadky služeb a výrazné omezení provozu sítí Yandexu.
Na sociálních sítích se objevovala tvrzení až o 84procentním poklesu aktivity proruských botů. Cloudflare a Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO) ale tento obraz korigují: pokles provozu Yandexu není důkazem obdobného útlumu propagandistických účtů. Cloudflare navíc zaznamenal přesun části škodlivého automatizovaného provozu k jiným poskytovatelům. Jinými slovy — infrastruktura zasažena byla, část provozu ale pokračovala jinde.
Ruská datová infrastruktura je pod tlakem jak fyzickým, tak sankčním. Dmitrijev v tomto kontextu nabízí americké partnerství jako řešení. Zda jde o strategický tah, nebo spíše o propagační manévr určený domácímu publiku, zůstává otázkou.
Jedno je ale jisté. Pokud by se podobná spolupráce skutečně uskutečnila, šlo by o jeden z nejpozoruhodnějších geopolitických paradoxů dekády. Válka na Ukrajině na jedné straně, společná serverovna na straně druhé. A někde uprostřed Dmitrijev, který věří, že nafta byla jen začátek.
Zdroj info: united24media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
