Fiat Topolino je jeden z nejoriginálnějších a taky nejmenších elektromobilů, které si dnes můžete pořídit i v Česku. Lze ho řídit už v patnácti letech. Nabije se doma z obyčejné zásuvky a zaparkuje skoro všude. Jenže má jeden drobný problém: rychleji než 45 kilometrů v hodině prostě nepojede.
Tak jsme si ho vyzkoušeli v běžném provozu, aby se ukázalo, jestli je to vážně chytrý městský dopravní prostředek, nebo hračka, která se rychle okouká, a která vás začne štvát, protože jezdí zoufale pomalu.
Myška do města
První důležitá věc: Topolino není malé osobní auto v obvyklém smyslu. Je to elektrické lehké čtyřkolové vozidlo, které můžete řídit s oprávněním skupiny AM, takže už od zmíněných patnácti. Má dvě místa a elektromotor s výkonem šest kilowattů.
Jméno si půjčuje od původního Fiatu 500 Topolino, který se představil v roce 1936. Italsky to znamená myšáček. Tehdy šlo o malé auto, které mělo zpřístupnit automobil širšímu okruhu lidí. Dnešní Topolino na tuhle myšlenku navazuje především představou, že na popojíždění ve městě nepotřebujete dvoutunové SUV. Třeba Řím je těchhle fiátků a především Citroënů Ami, což je stejné auto, jen s jiným logem, plný.
A je jasné proč. Topolino vypadá vážně cool. Je roztomilé, vtipné a záměrně trochu retro. Připravte se taky na to, že na vás budou malé děti nadšeně křičet a kolemjdoucí se budou otáčet. Možná víc, než kdybyste kolem projeli v placatém Ferrari.
Jenže mezi standardním malým autem a Topolinem je pořád docela velký rozdíl. A ten poznáte nejen za jízdy, ale také uvnitř.
Máte tu dvě maličké sedačky a zavazadla si musíte strčit před nohy spolujezdce. Když je vám vedro, můžete si pustit větráček nebo vyklopit okénko. Hudbu si tu pustíte jedině z repráku. A Fiat šetřil i na dveřích. Obě jsou úplně stejná, jen namontovaná opačně. U řidiče se proto otevírají proti směru jízdy, jako u Rolls-Roycu, u spolujezdce pak normálně.
Topolino zkrátka sází na jednoduchost. Není to auto, ve kterém byste chtěli trávit půl dne, ale na krátké přesuny po městě se dá jeho spartánské pojetí pochopit.
První věc, kterou si člověk uvědomí během jízdy, je, že tady se nikam nehoní. Přesněji řečeno, ani kdyby chtěl, moc toho nenahoní. To, že jede maximálně 45 kilometrů v hodině, je zásadní fakt, který ho definuje. V klidnějších městských ulicích to může úplně stačit, jenže všichni víme, jak se v Česku jezdí – ostatní řidiči mají úplně jiné tempo.
V Praze je to docela problém. Na přesun z jednoho konce města na druhý nemůžete využít třeba Jižní spojku nebo tunel Blanka. A na běžných širších silnicích ostatní motoristé často jedou spíš šedesátkou, takže mají pocit, že je svou pětačtyřicítkou zdržujete. Když tak jedete třeba po Průmyslové, Argentinské nebo Sokolské mimo špičku, dost často vás vytroubí.
V Římě nebo Paříži, kde se často popojíždí v úzkých uličkách a věčných kolonách, může být takové vozítko mnohem přirozenější součástí provozu.
Ovládání je ale jednoduché a zrychlení na křižovatce pro městské tempo stačí. Jenže pak přijde dlažba, kanály nebo jiné nerovnosti. U běžného auta je často skoro nevnímáte, tady vám každá dlažební kostka připomene, že rozměry a konstrukce mají svoje limity.
Naopak při parkování se ukazuje, proč něco takového vůbec vzniklo. Topolino měří jen 2,5 metru a na šířku má bez zrcátek 1,4 metru. Otočíte se s ním vážně na pověstném pětníku a hledání parkovacího místa je úplně jiná disciplína než s běžným autem. Tam, kde ostatní řidiči místo smutně minou, protože se nevejdou, se Topolino bez problémů nacpe.
Je ovšem potřeba mít na paměti ještě jednu věc. Topolino není osobní automobil. Nelze od něj čekat stejnou úroveň bezpečnostní výbavy a ochrany jako od běžného auta. Nemá klasické deformační zóny ani airbagy, na jaké jste zvyklí z osobních vozů. Tohle je ocelová konstrukce pokrytá plastovými panely. To je důležité zejména ve chvíli, kdy se s ním chcete pohybovat mezi mnohem většími a rychlejšími auty.
Kolik ujede a jak se nabíjí
Další důležitá otázka je samozřejmě dojezd. Baterie má kapacitu 5,5 kilowatthodiny a výrobce slibuje až 75 kilometrů. To není mnoho, ale stačí na to, k čemu je Topolino určené, tedy životu ve městě.
Jenže papírový dojezd není totéž co skutečný. Když se jen tak couráte po centru, dá se ujet okolo šedesáti kilometrů. Když ale máte nohu na podlaze, na displeji zmíněných 45 kilometrů v hodině a častěji jedete do kopce, počítejte spíš se čtyřiceti kilometry.
Pokud tedy bydlíte mimo Prahu a potřebujete pravidelně dojíždět do práce, tohle není vozítko pro vás. Na kratší trasy však může bohatě stačit.
Nabíjí se ale snadno. Kabel je v rámu dveří spolujezdce a připojíte ho k běžné zásuvce. Nabíjení trvá méně než čtyři hodiny. My ho nabíjeli také z wallboxu, na to je k dispozici redukce, do které se zasune zástrčka. I tak ale nenabíjíte rychleji, alespoň ale nejste odkázáni jen na běžnou zásuvku.
A kolik tahle legrace stojí?
Fiat Topolino stojí 259 tisíc korun. Vybrat si můžete jen ze dvou barev, téhle nazelenalé a pak cihlové. A to je všechno, za nic se nepřiplácí. Je sice výrazně levnější než třeba Microlino, které jsme testovali loni (o neuvěřitelných 200 tisíc korun), jenže to má jednu zásadní výhodu: lze ho pořídit i ve verzi, která jede až 90 kilometrů v hodině a má i použitelný kufr. V Praze se s ním proto dá žít podstatně lépe než s Topolinem.
Topolino sází na jednoduchost a co nejnižší pořizovací cenu. Jenže ani čtvrt milionu korun není málo. Nelze mu ale upřít, že umí vyvolat emoce. Je malé, jednoduché, snadno se nabíjí a ve městě má několik vlastností, které velkým autům zoufale chybějí. Především rozměry a nenáročnost.
Jenže 45 kilometrů v hodině je zároveň jeho největší limit. Pokud se potřebujete pravidelně přesouvat po rychlejších silnicích, Topolino vás bude omezovat. A ani nízká spotřeba elektřiny automaticky neznamená, že jde o levné řešení.
Kdo jezdí krátké trasy po městě, má kde nabíjet a nepotřebuje vozit víc než jednoho spolujezdce a hodí se mu vozítko malých rozměrů, tomu může dávat smysl. Nebo bude fungovat jako dopravní prostředek pro mladého řidiče, který splňuje podmínky pro řízení takového vozidla a pohybuje se po vhodných trasách.
Jako univerzální náhrada druhého auta ale není podle nás nejvhodnější. Jeho možnosti jsou příliš omezené a za podobné peníze už se dá přemýšlet i o jiných variantách. Topolino je zkrátka sympatická městská „myš“. Jen si před koupí musíte být jistí, že vám jeho limity nebudou časem vadit.
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.





