Řím a Atény žádaly Brusel o větší rozpočtový manévrovací prostor, aby mohly tlumit dopady prudce rostoucích cen energií. Odpověď přišla jasná — a studená jako účet za elektřinu. Evropská komise (EK) dala v těchto podzimních dnech jasně najevo, že trpělivost s opakovanými žádostmi o výjimky má své velmi tvrdé meze.
Dopisy, které nepotěšily
Italská premiérka Giorgia Meloniová a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis napsali předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopisy, v nichž žádali o rozšíření fiskálního prostoru. Důvod? Energetická krize, která v posledních měsících opět zvedla ceny energií do výšin, jež domácnosti i podniky v obou zemích fatálně pocítily.
Itálie argumentovala tím, že vyšší inflace tažená energiemi by měla být zohledněna při výpočtu povolených rozpočtových schodků. Řecko zase požadovalo, aby dočasná národní podpůrná opatření pro domácnosti a firmy byla vyjmuta z limitu maximálních čistých výdajů Evropské unie (EU). Obě země chtěly hrát podle stejných pravidel — jen s trochu jiným skóre.
Komisař drží linii
Unijní komisař pro ekonomiku byl po setkání ministrů financí eurozóny v Lucemburku naprosto přímočarý. „Nemůžeme neustále přicházet s novými fiskálními flexibilitami,“ zaznělo z Bruselu. Přinejmenším tak jasně to tam už hodně dlouho neřekli.
Komisař důrazně varoval, že další rozvolnění pravidel by „zpochybnilo kolektivní odhodlání dodržovat fiskální rámec v době, kdy je důvěryhodnost závazku k fiskální udržitelnosti klíčovým aktivem.“ Přidal i odkaz na nedávný nárůst výnosů státních dluhopisů, který odráží jak inflační tlaky, tak obavy o fiskální zdraví některých zemí — jmenovitě Francie.
Přesto dveře úplně nezabouchl. Komise prý žádosti obou zemí „podrobněji posoudí“ a bude „připravena navrhnout opatření, pokud to bude nutné.“ Diplomatická formulace, která samozřejmě vůbec k ničemu nezavazuje.
Dva různé příběhy, jeden problém
Itálie a Řecko jsou přitom v zásadně odlišné fiskální situaci — a to je na celém sporu možná to vůbec nejzajímavější. Itálie se nachází v proceduře nadměrného schodku, protože překračuje unijní limit tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Řecko naopak hospodaří s přebytkem. Jenže athénský dluh vůči HDP patří k těm absolutně nejvyšším v celé EU — je to neúprosné dědictví dluhové krize, která Řecko pohltila před více než dekádou.
Komise přitom v letošním roce fiskální pravidla již jednou uvolnila — povolila zemím utratit navíc určité procento HDP na posílení odolnosti vůči energetickým šokům. Itálie a Řecko jsou jediné dvě země, které o tuto flexibilitu dosud požádaly. Brusel tehdy vyhověl; teď mu zjevně definitivně dochází trpělivost.
Zdroje: rapporteur.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
