Zdroj fotografie je: Magnific.com
Každý podzim si tisíce živnostníků kladou stejnou otázku: mám zůstat v paušálním režimu, přejít do něj, nebo se vrátit ke klasickému daňovému přiznání? Paušální daň slibuje klid. Jedna měsíční platba pokryje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění, odpadá přiznání i přehledy pro pojišťovny. Jenže jednoduchost není zadarmo. Pro některé podnikatele je paušál nejlepší rozhodnutí, jaké mohli udělat, pro jiné znamená každý rok zbytečně zaplacené tisíce korun.
Protože přihlášku do paušálního režimu je potřeba podat na začátku roku a v jeho průběhu už změnu udělat nejde, vyplatí se mít jasno s předstihem. Projděme si, jak paušální daň funguje, kdy se vyplácí a jak si to jednoduše spočítat.
Jak paušální daň funguje
Paušální daň je zvláštní režim pro osoby samostatně výdělečně činné, které splní zákonné podmínky. Podnikatel platí jednu měsíční zálohu na finanční úřad, a ta v sobě obsahuje daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění. Výše platby závisí na tom, do kterého ze tří pásem podnikatel spadá. Pásma se určují podle výše ročních příjmů a podle toho, jaký typ výdajového paušálu by se na jeho činnost jinak vztahoval.
Mezi hlavní podmínky patří, že nejste plátcem DPH, vaše příjmy z podnikání nepřekročí zákonný limit pro dané pásmo, nemáte souběžně příjmy ze zaměstnání (s výjimkou drobných případů, které zákon připouští) a nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. Přihlášku je nutné podat správci daně nejpozději do 10. ledna roku, pro který chcete paušální režim uplatnit. Kdo tento termín zmešká, musí na paušál počkat další rok.
Pro koho je paušál výhodný
Paušální daň se typicky vyplácí podnikatelům, kteří mají vyšší příjmy v rámci svého pásma a zároveň nízké skutečné výdaje. Klasickým příkladem je programátor, grafik, překladatel nebo konzultant, jehož hlavním „nástrojem“ je notebook a vlastní hlava. Když se takový podnikatel blíží hornímu limitu pásma, platí fixní částku, zatímco v běžném režimu by mu s rostoucím příjmem rostla daň i pojistné.
Druhou skupinou jsou lidé, pro které má velkou hodnotu čas a klid. Nemusí řešit daňové přiznání, přehledy pro pojišťovny ani doplatky. Stačí hlídat, aby měsíční platba odešla včas a aby příjmy nepřekročily limit. Pro řadu živnostníků je to argument silnější než pár stovek rozdílu.
Kdy se paušál nevyplatí
Naopak nevýhodný bývá paušální režim pro podnikatele s nízkými příjmy. Pokud vyděláte jen málo nad hranicí, od které se platí minimální zálohy, vyjde vás klasický režim obvykle levněji. Stejně tak paušál nedává smysl, pokud máte vysoké skutečné výdaje, například nakupujete materiál, jezdíte hodně autem nebo platíte nájem provozovny. V paušálním režimu tyto náklady nijak nesnižují vaši platbu.
Velkou roli hrají také slevy na dani a odpočty. V paušálním režimu nemůžete uplatnit slevu na manželku, daňové zvýhodnění na děti, odpočet úroků z hypotéky, penzijního spoření ani darů. Rodič s více dětmi, který by v běžném přiznání díky daňovému bonusu platil minimální nebo dokonce zápornou daň, v paušálu o tuto výhodu přichází. Podrobnější rozbor situací, ve kterých se paušál vyplatí, najdete v článku komu se paušální daň vyplatí.
Jak si to spočítat v pěti krocích
- Odhadněte příjmy na příští rok. Vycházejte z letošní reality, ne z přání. Pokud čekáte velkou zakázku, započítejte ji jen tehdy, když je podepsaná.
- Určete, do kterého pásma byste spadli. Rozhoduje výše příjmů a typ vaší činnosti. Pozor na hraniční situace, kdy by vás jedna faktura navíc posunula do vyššího pásma.
- Spočítejte, kolik byste zaplatili v běžném režimu. Tedy daň z příjmů po uplatnění výdajů a všech slev, a k tomu sociální a zdravotní pojištění.
- Porovnejte s ročním součtem paušálních plateb. Rozdíl vám řekne, kolik paušál stojí nebo šetří.
- Připočítejte hodnotu svého času. Pokud vám přiznání a přehledy zaberou několik dní nebo za ně platíte účetní, zohledněte to.
Výpočet není složitý, ale snadno se v něm udělá chyba, zejména u slev na dani a u hranic pásem. Proto se vyplatí nechat si ho jednou za rok zkontrolovat odborníkem. Pro řadu živnostníků je praktické svěřit celou agendu někomu, kdo zná jejich čísla a hlídá termíny za ně. Pokud takovou podporu hledáte, podívejte se na vedení účetnictví pro OSVČ a firmy formou online spolupráce, kdy se doklady předávají elektronicky a účetní vás upozorní na změny dřív, než vás zaskočí.
Na co nezapomenout, když už v paušálu jste
Paušální režim neznamená, že se o nic nemusíte starat. Stále je potřeba evidovat příjmy, abyste věděli, že nepřekračujete limit. Pokud ho překročíte, ze zákona vypadáváte z režimu a za daný rok musíte podat klasické přiznání i přehledy. Stejně tak pozor na registraci k DPH: jakmile se stanete plátcem, paušální režim končí.
Platby musí odcházet měsíčně a včas, obvykle do 20. dne v měsíci. Opožděná platba sice režim hned neruší, ale nese s sebou úroky a zbytečné komplikace. A konečně, pokud se chcete z paušálu odhlásit, i to je nutné stihnout do 10. ledna následujícího roku.
Časté mýty o paušální dani
„V paušálu nemusím nic evidovat.“ Nepravda. Evidenci příjmů potřebujete, abyste mohli doložit, že jste nepřekročili limit pásma. Vyplatí se schovávat i doklady k majetku, který v podnikání používáte, protože se mohou hodit při návratu do běžného režimu.
„Paušál je vždycky levnější.“ Také ne. Pro začínající živnostníky s nízkými příjmy nebo pro rodiče, kteří by uplatnili daňové zvýhodnění na děti, bývá klasické přiznání výhodnější. Paušál šetří hlavně čas a u vyšších příjmů v rámci pásma i peníze.
„Když se mi v paušálu nelíbí, můžu během roku odejít.“ Během roku z režimu dobrovolně odejít nelze. Změna je možná vždy až od dalšího roku, proto je dobré rozhodnutí dobře zvážit předem.
Rozhodnutí, které má smysl dělat každý rok
Nejčastější chybou živnostníků není to, že by zvolili špatný režim. Chybou je, že volbu jednou udělají a pak ji roky nepřehodnotí. Příjmy se mění, rodina se rozrůstá, přibývají výdaje, zákonné částky se každý rok upravují. Co se vyplatilo předloni, nemusí platit letos.
Udělejte si proto v kalendáři na listopad připomínku: sednout, spočítat, porovnat. Zabere to hodinu, maximálně dvě, a výsledek vám může každý rok ušetřit peníze, které jinak tiše odtékají. Paušální daň je skvělý nástroj, ale jen pro toho, komu opravdu sedí.
