Případná změna by ovlivnila asi 135 tisíc dětí, které se v Česku vzdělávají na soukromých základních a středních školách, včetně těch církevních. Poté co ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil, že mu v návrhu rozpočtu na příští rok chybí tři miliardy korun na mandatorní výdaje pro soukromé a církevní školy, reagoval na jeho stesk předseda vlády Andrej Babiš.
„My jsme o rozpočtu nejednali – nevím, proč to pan Plaga komentuje. Možná by mohl vysvětlit občanům, proč dáváme 20 miliard korun ročně pro privátní školy, proč dáváme peníze církevním školám,“ prohlásil premiér po pondělním jednání vlády.
A rovnou si rýpnul do jedné pražské školy, že bere peníze od státu a ještě vybírá školné. A že jiné soukromé školy prý peníze od státu nepotřebují. „Tady jedna privátní škola nedaleko úřadu vlády, ta nedostává peníze. Ale tam je školné 800 tisíc a musíte zaplatit v květnu, aby vás vzali v září,“ řekl Babiš.
Poskytování veřejných peněz soukromým a církevním školám vyplývá ze zákona. Stát jim ovšem nehradí veškeré náklady spojené se vzděláváním dítěte.
„Přispívá jim na každé dítě částkou odvozenou od průměrných neinvestičních nákladů na jednoho žáka ve veřejném školství,“ vysvětluje Kateřina Gieslerová, ředitelka pardubické soukromé základní školy V Pohybu.
Náklady na pořízení budov, jejich rekonstrukce a další investice musí soukromé školy hradit z vlastního. A právě k tomu slouží školné, připomíná Gieslerová.
„Není tedy pravda, že by soukromá škola dostala od státu zaplaceno totéž co veřejná škola a k tomu ještě vybírala školné,“ zdůrazňuje šéfka školy, která má kapacitu 120 žáků.
Soukromé školy vyjdou stát levněji
Bez peněz od státu by školné bylo násobně vyšší. „V našem konkrétním případě by úplný výpadek státního příspěvku znamenal minimálně dvojnásobné školné. Ze současných 5800 korun na zhruba 12 až 13 tisíc korun měsíčně. Pro velkou část našich rodin by pak naše škola přestala být finančně dostupná,“ řekla Gieslerová Aktuálně.cz.
A zároveň upozorňuje, že stát by tím automaticky neušetřil částku, kterou dnes na vzdělávání těchto dětí vydává. „Část rodin by si výrazně vyšší školné nemohla dovolit a jejich děti by přešly do veřejných škol. Jejich vzdělávání by pak bylo z veřejných rozpočtů financováno dál,“ vysvětluje ředitelka.
Navíc některá města a obce, jejich veřejné základní nebo střední školy nemají dostatečné kapacity. „Tam by bylo nutné zajistit další místa a případně investovat také do budov a jejich vybavení. Část nákladů, které dnes nesou soukromí zřizovatelé a rodiče, by se tak přesunula na veřejné rozpočty,“ tvrdí Gieslerová.
S tím, že by se tak soukromé vzdělávání stalo dostupné především velmi majetným rodinám. „Omezení veřejného financování by tak paradoxně mohlo ze soukromého školství udělat mnohem více elitní záležitost, než jakou je dnes,“ varuje šéfka soukromé základní školy V Pohybu.
Podle Gieslerové nestačí říct, kolik dnes stát soukromým školám posílá, a celou tuto částku anebo její část označit za možnou úsporu.
„Je potřeba spočítat, kolik by veřejné rozpočty stál přesun části těchto dětí do veřejných škol a případné vytvoření nových kapacit. Dítě, které odejde ze soukromé školy, totiž ze vzdělávacího systému nezmizí. Jen se náklady na jeho vzdělávání přesunou jinam,“ uzavírá Gieslerová.
Na Babišova slova o škrtech v dotacích soukromých školám reagovalo tento týden v médiích hned několik ředitelů soukromých a církevních škol. I podle nich by případné odebrání státních dotací znamenalo pro tyto školy provozní problémy, razantní navýšení školného nebo úplný zánik.
Na dotazy deníku Aktuálně.cz ohledně případných úspor reagoval také poslanec hnutí ANO Denis Doksanský, který je zástupcem zřizovatele Sion High School – soukromé střední školy a také základní a mateřské školy v Hradci Králové.
I na jeho školu by měly škrty dopad. Bez podporu státu by školné dramaticky vzrostlo.
„Nesystémový krok“
„Je to různé podle typu školy, tedy zda jde o mateřskou, základní či střední školu. U nás by byl největší nárůst u základní školy. Kvalifikovaný odhad výše školného bez státního příspěvku by byl asi 200 tisíc korun za žáka na školní rok,“ tvrdí Doksanský. Teď vychází roční školné na jeho základní škole na 51 tisíc korun.
Vzdělávání žáka v soukromé škole vyjde stát mnohem levněji než ve škole státní, tvrdí Doksanský. „Soukromé školy pomáhají státu zajišťovat vzdělávání pro určitou část žáků, které by jinak musel zajistit stát sám. Proto na tuto jejich činnost stát finančně přispívá z daní, které i na zajištění vzdělávání vybírá,“ poznamenal poslanec.
A upozorňuje, že jde v této chvíli jen o diskuse v rámci hledání úspor, což je podle něj pochopitelné. Ale neznamená to, že by se diskutované kroky nakonec realizovaly. V rámci diskusí se může ukázat, že by šlo o nesystémový krok, který by přinesl více negativ, tvrdí Doksanský.
„S panem premiérem jsem v této věci v kontaktu a samozřejmě mu případně sdělím z praxe veškeré potřebné informace,“ řekl Doksanský deníku Aktuálně.cz.
Nejpalčivěji by situace dopadla podle Doksanského na Prahu, kde je velký nedostatek míst ve veřejných školách. Bez soukromých škol by se systém mohl zhroutit.
Doksanského škola letos zkraje roku vzbudila rozruch, když vymáhala školné po jedné ze svých studentek. Ta se bránila tím, že se se školou dohodla na snížené platbě. Kauza se řešila i u soudu a Doksanský teď deníku Aktuálně.cz řekl, že škola u soudu vyhrála.
V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 základních škol, z toho 354 bylo soukromých a 49 církevních. V soukromých základních školách se vzdělávalo přes 32 tisíc dětí z více než jednoho milionů žáků. V církevních to bylo 7926 dětí.
Do soukromých středních škol chodilo v minulém školním roce 83 tisíc žáků, do církevních necelých 12 tisíc, celkem bylo loni v Česku téměř 515 tisíc středoškoláků. Z 1328 středních škol tvořily ty soukromé asi čtvrtinu, církevních pak bylo 46 škol.
