Koaliční většina s největší pravděpodobností prosadí původní znění návrhu zákona.
„Navržené změny nepovažuji za technické zpřesnění zákona ani skutečnou pomoc podnikatelům. Jejich společným jmenovatelem je oslabení jednotlivých pravidel a snížení účinnosti celého systému,“ uvedla Schillerová.
Senátor Tomáš Třetina (TOP 09) naopak úpravy horní komory hájil, směřují podle něho k odstranění koncepčních chyb a zbytečné byrokracie. „Naše úpravy jsou věcné, praktické a vedou k lepšímu, spravedlivějšímu a funkčnímu právnímu prostředí,“ řekl.
Ministryně odmítla zejména senátní návrh na vypuštění bezhotovostních plateb z EET. Poukazovala na to, že lidé běžně platí bankovní kartou, mobilním telefonem, hodinkami nebo prstenem a evidence by se vztahovala prakticky jen na hotovost.
Vyškrtnutí bezhotovostních plateb by podle Schillerové výrazně omezilo schopnost finanční správy porovnávat údaje o jednotlivých segmentech podnikání a odhalovat šedou ekonomiku. „De facto by znemožnilo její analytickou činnost,“ podotkla.
Evidence tržeb se má podle vládní předlohy vztahovat na všechny platby s osobním kontaktem. Třetina však tvrdil, že evidovat bezhotovostní platby by bylo totéž jako chtít po volajícím krátkou textovou zprávu s potvrzením, že volá.
Schillerová se postavila i proti dalším senátním úpravám. Patří k nim vynětí prodeje zemědělských produktů přímo od farmářů z EET a zrušení limitu pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Třetina uvedl, že u benefitů jde o narovnání podmínek, protože volnočasové výhody limit nemají, ale zdravotní mají být ohraničené výší průměrné mzdy.
Vláda si od obnovení EET od příštího roku bez nutnosti tisknout papírové účtenky slibuje vedle narovnání podnikatelského prostředí také dodatečný přínos pro veřejné rozpočty zhruba 14 miliard korun ročně. Součástí návrhu zákona jsou některé daňové změny. Opozice poukazuje na to, že v jejich důsledku se pak odhadovaný přínos pro státní pokladnu sníží.
