Klimatizace bývá terčem kritiky jako symbol přepychu a energetického plýtvání. Vědci z Yaleovy univerzity ale zveřejnili studii, která mění pohled na její význam: zapnutá klimatizace může být doslova otázkou života a smrti. A to v měřítku, které překvapilo i samotné výzkumníky.
Pět tisíc životů ročně
Studie publikovaná v odborném časopise Nature Health přináší čísla, která stojí za pozornost. Vědci analyzovali údaje z více než tří tisíc amerických okresů za období let 2010 až 2020 a dospěli k závěru, že používání domácí klimatizace snižuje úmrtnost spojenou s horkem přibližně o 57 procent. V absolutních číslech to znamená zhruba 5 267 zachráněných životů ročně v kontinentální části Spojených států.
Čím je tato studie výjimečná? Dosavadní výzkumy často sledovaly především to, kdo klimatizaci vlastní. Jenže vlastnit přístroj a skutečně ho používat jsou dvě různé věci. Yaleovský tým proto propojil údaje o reálné spotřebě elektřiny na chlazení s teplotami a počty úmrtí.
„Po léta jsme věděli, že klimatizace chrání lidi před extrémním horkem, ale mohli jsme jen odhadovat, o kolik,“ uvedl spoluautor studie Narasimha Rao, profesor energetických systémů na Yaleově univerzitě.
Víc neznamená vždy lépe
Výsledky ale přinášejí také jedno překvapení. Intenzivnější chlazení neposkytuje automaticky větší ochranu. Po překročení určité míry používání se zdravotní přínos přestává zvyšovat. Jedním z důvodů může být to, že lidé klimatizaci zapínají také ve dnech, kdy ještě není skutečně potřeba. Energie se spotřebuje, další životy už se tím ale nezachrání.
A pak jsou tu extrémní vlny veder. Při nejvyšších teplotách riziko úmrtí opět roste, i když klimatizace běží naplno. Klimatizace je účinný nástroj, ale není neomezeným štítem.
Zapnout, nebo mít na jídlo
Tady přichází nejpalčivější část příběhu. Více než čtvrtina dotázaných amerických domácností uvedla, že má potíže s úhradou účtů za energie. Profesor Rao upozornil, že někteří lidé raději snášejí horko, aby ušetřili peníze na jídlo.
Není to abstraktní chudoba zachycená ve statistikách. Je to konkrétní rozhodnutí, které musejí dělat starší lidé žijící sami, nízkopříjmové rodiny nebo, nájemníci v přehřátých a špatně izolovaných bytech, kde nemohou podmínky výrazněji ovlivnit.
Ochrana před horkem tak není dostupná všem stejně. A to v době, kdy podle dlouhodobých odhadů zemře na následky vysokých teplot po celém světě přibližně půl milionu lidí ročně.
Česká republika nezůstává stranou
Letošní léto to potvrdilo také u nás. V Doksanech bylo naměřeno 41,9 stupně Celsia — nový absolutní český teplotní rekord. Klimatizace se v Česku rychle přesouvá z kategorie luxusu do kategorie stále potřebnějšího vybavení. Veřejné budovy, jako jsou školy, domovy pro seniory nebo nemocnice, přitom na extrémní teploty často zůstávají nedostatečně připravené.
Autoři studie upozorňují, že samotné rozšiřování klimatizací nestačí. Městská zeleň, zastínění ulic a budov, dostupnost vody, kvalitní izolace a promyšlené územní plánování musí technologická řešení doplňovat, nikoli nahrazovat.
Klimatizace zachraňuje životy. To je nyní podloženo konkrétními údaji. Jenže samotná data problém nevyřeší — a zatím to vypadá, že ti, kdo chlazení potřebují nejvíce, si ho mohou nejméně dovolit.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
