Britské úřady varovaly vedení obranných firem před zvýšenou hrozbou ruské špionáže. Cílem jsou zejména výrobci dronů a zbraní dlouhého doletu, které Kyjev používá k útokům hluboko na ruském území. Nejde přitom jen o získávání informací. Podle dostupných zpráv musejí firmy počítat také s rizikem kybernetických útoků, sabotáží nebo násilných operací vedených prostřednictvím ruských zpravodajských služeb a jejich spolupracovníků.
Setkání za zavřenými dveřmi
Během letošního léta se uskutečnilo neveřejné setkání, jehož obsah by za běžných okolností zůstal utajen. Vysocí britští vládní představitelé se sešli s vedením obranných podniků a předali jim jasný vzkaz: ruské zpravodajské služby se na vás zaměřují.
Přesný seznam účastníků nebyl zveřejněn, ale šlo o představitele firem zapojených do dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu. Setkání podle britských médií uspořádalo ministerstvo zahraničí.
Varování přišlo v době, kdy britský obranný průmysl hraje ve válce stále viditelnější roli. Drony, střely Storm Shadow a technologie pro bezpilotní letouny — to vše putuje na Ukrajinu a Moskva to sleduje s rostoucí nelibostí.
Tři firmy, jeden seznam
Mezi společnostmi považovanými za zvláště atraktivní cíle ruské rozvědky figurují tři konkrétní jména.
Ukrajinský výrobce bezpilotních letounů Ukrspecsystems otevřel nové provozy v Suffolku, konkrétně v Mildenhallu a Elmsettu. První z nich leží nedaleko americké letecké základny RAF Mildenhall, která má značný strategický význam.
Callen-Lenz, britská společnost specializující se na bezpilotní letecké systémy a patřící do skupiny BAE Systems, dodává dronové technologie Ukrajině. Její výrobky byly podle britských médií využity také při ukrajinských operacích proti ruským vojenským a energetickým cílům.
A pak je tu MBDA, evropské zbrojní konsorcium, které vyrábí střely Storm Shadow. Ty patří k nejúčinnějším zbraním dlouhého doletu, které západní země Kyjevu poskytly.
Jinými slovy: ruskou rozvědku zajímají právě ty podniky, jejichž výrobky umožňují Ukrajině zasahovat cíle daleko za frontovou linií.
GRU, Sandworm a čísla, která mluví za vše
MI5 už v roce 2024 zaznamenala meziroční nárůst počtu vyšetřování hrozeb ze strany cizích států o 48 procent. Nejnovější údaje z roku 2025 pak ukázaly další nárůst počtu prověřovaných osob zapojených do podobných aktivit, tentokrát o 35 procent. Rusko přitom zůstává jedním z hlavních předmětů zájmu britských bezpečnostních služeb.
Nejde pouze o klasickou špionáž. Moskva kombinuje tradiční zpravodajské metody s kybernetickými útoky, sabotážemi, dezinformacemi a využíváním najatých zprostředkovatelů.
Klíčovou roli v těchto operacích hraje GRU, ruská vojenská rozvědka. Britské úřady spojily tři její jednotky s rozsáhlými nepřátelskými aktivitami.
Jednotka 29155 je spojována se skrytými operacemi, sabotážemi a v posledních letech také s ničivými kybernetickými útoky. Jednotka 26165, známá rovněž jako Fancy Bear, se zaměřuje především na kybernetickou špionáž a získávání citlivých informací. Jednotka 74455, přezdívaná Sandworm, je spojována s některými z nejničivějších ruských útoků proti kritické infrastruktuře.
Británie všechny tři jednotky sankcionovala spolu s několika desítkami příslušníků ruské vojenské rozvědky.
Hybridní válka bez front
Ruská rétorika se vyostřuje pokaždé, když Londýn oznámí další pomoc Ukrajině. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království pohrozilo Británii „důsledky“ poté, co se objevily zprávy o použití britských dronů při útocích na ruském území.
Ještě dále zašel bývalý ruský náměstek ministra zahraničí a někdejší poradce Kremlu Andrej Fjodorov. Prohlásil, že nemůže vyloučit „polovojenskou reakci“ proti britským továrnám vyrábějícím drony pro Ukrajinu. Útoky by podle něj nemuselo provést přímo Rusko, ale blíže neurčené „neznámé zdroje“.
Právě podobná formulace je podstatou hybridní války: vyslat srozumitelnou hrozbu a současně si předem vytvořit prostor pro popření odpovědnosti.
V širším evropském kontextu počet podezřelých ruských hybridních operací v roce 2025 překročil celkový počet zaznamenaný v roce 2024. Požáry, výbuchy, kybernetické útoky a sabotáže namířené proti firmám nebo dopravním uzlům zapojeným do podpory Ukrajiny se stávají součástí nové bezpečnostní reality. Podezřelé případy se objevily také ve střední Evropě včetně České republiky, ne u všech se však podařilo ruskou odpovědnost jednoznačně prokázat.
Britské úřady využívají nové pravomoci proti nepřátelskému působení cizích států a některé obranné podniky zpřísnily bezpečnostní opatření. Ochrana průmyslové výroby před rozvědkou státu, který má čas, prostředky a motivaci, však není pouze technickým problémem. Je také otázkou politické vůle, koordinace státu se soukromými firmami a ochoty přiznat si, že hranice současné války už dávno nekončí na Ukrajině.
A Kreml to dobře ví.
Zdroj info: united24media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
