Nábor nových vojáků vzrostl o 26 procent, počet aktivních příslušníků armády překonal hranici 186 700 a pět uzavřených základen se chystá znovu otevřít. Německo přepisuje svou obrannou politiku způsobem, který nemá od konce studené války obdoby – a tentokrát to nevypadá jako pouhá předvolební rétorika.
Čísla, která mluví jasně
Spolkové ministerstvo obrany zveřejnilo 17. srpna data, která jsou přinejmenším pozoruhodná. K 31. červenci čítal Bundeswehr 186 700 aktivních vojáků – nejvíce za posledních třináct let. Oproti červenci 2025 jde o nárůst o 3 700 osob, tedy o více než dvě procenta. Samo ministerstvo potvrdilo, že aktuální stav odpovídá plánovanému cílovému rozmezí pro letošní rok. Jinými slovy: plán se plní, a to není v německé obranné politice samozřejmost.
Ještě výmluvnější jsou náborová čísla. V červenci 2026 podalo žádost o krátkodobou aktivní službu 47 300 zájemců – o 26 procent více než ve stejném měsíci loňského roku. Celkový počet nově přijatých rekrutů dosáhl 15 400, což představuje meziroční nárůst o 12 procent. Testy fyzické způsobilosti absolvovalo 2 630 uchazečů, tedy o 35 procent více než v červnu. Kdo by to byl před deseti lety řekl o zemi, která svou armádu systematicky oslabovala úspornými opatřeními?
Dotazník místo povolávacího rozkazu
Za tímto obratem stojí z velké části nový zákon o vojenské službě, platný od 1. ledna 2026. Německo se nevydalo cestou plného obnovení povinné vojenské služby – zvolilo přístup, který by se dal popsat jako administrativně elegantní kompromis. Všichni osmnáctiletí muži dostávají dotazník, v němž uvádějí svůj zájem o šestiměsíční dobrovolnou službu a informace o své fyzické zdatnosti. Ženy se mohou zapojit dobrovolně.
Z přibližně 378 000 oslovených mladých lidí postoupilo v červenci do fáze testů fyzické způsobilosti 2 630 uchazečů. Celkem v rámci nového programu aktuálně slouží kolem 12 100 dobrovolníků a vojáků s krátkodobými smlouvami, o šest procent více než loni. Systém teprve nabíhá – a přesto už přináší první výsledky.
Německá armáda přechází od slov k činům
Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer uložil armádě dosáhnout plné operační schopnosti do roku 2029, s přímým odkazem na možný ruský útok na území NATO. Dubnová vojenská strategie „Odpovědnost za Evropu“ označuje Rusko za největší přímou hrozbu a stanovuje cíl proměnit Bundeswehr v nejsilnější konvenční armádu kontinentu do roku 2039. Ambiciózní? Bezpochyby. Ale poprvé po dlouhé době za tím stojí i konkrétní kroky.
Dlouhodobé plány počítají se stálou armádou o 260 000 vojácích a se zálohou 200 000 osob do roku 2035. Znovu se otevírají základny v Sigmaringenu, Kuselu, Speyeru, Soestu a Friedbergu – místa, která ještě nedávno sloužila jako sklady nebo chátrala za plotem. Financování umožňuje uvolnění ústavní dluhové brzdy, tedy krok, který by ještě před několika lety v Německu vyvolal politické zemětřesení. Dnes ho veřejnost přijala s překvapivým klidem.
Kancléř Friedrich Merz si vytyčil cíl: vybudovat z Bundeswehru vedoucí vojenskou sílu Evropy. Čísla z července naznačují, že základy se skutečně pokládají. Otázkou ale zůstává, zda výrobní kapacity zbrojního průmyslu, a především trpělivost německé veřejnosti, umožní tento závazek naplňovat ještě dalších třináct let. Protože zájem o službu je jedna věc. Dlouhodobě udržet nastavený kurz je věc druhá.
Zdroj info: united24media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
