Ještě donedávna převládal názor, že Rusko na NATO nezaútočí, dokud bude zaměstnáno válkou na Ukrajině. Americké zpravodajské služby toto hodnocení právě přepisují. A výsledek není příjemný.
Přehodnocení, které mrazí
Zpráva The Wall Street Journal, která se dostala na veřejnost, přináší znepokojivý posun v americkém zpravodajském myšlení. Dřívější předpoklad byl prostý: Rusko nemá kapacity ani motivaci otevírat druhou frontu, dokud se nevypořádá s Ukrajinou. Jenže tato rovnice se mění.
Úspěšné ukrajinské údery hluboko na ruském území, pomalý postup ruských sil na frontě a přetrvávající problémy se zásobováním municí ze strany Západu — to vše přepisuje strategické kalkulace. Podle aktuálních zpravodajských odhadů by Putin mohl zvažovat omezený útok na některého člena NATO v horizontu od podzimu 2026 do roku 2029. Plnohodnotná invaze zůstává považována za nereálnou. To ale neznamená, že nic nehrozí.
Šedá zóna jako bojiště
Ruská agresivita nemusí přijít v podobě tanků překračujících hranici. Scénáře, které analytici považují za pravděpodobnější, jsou subtilnější — a o to zákeřnější. Kybernetický útok na kritickou infrastrukturu. Ozbrojené skupiny bez označení obsazující část pohraničního území. Omezená provokace na východním křídle Aliance.
Zvláštní kapitolou jsou drony. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov, přezdívaný „Flash“, varoval, že Rusko sbírá sestřelené a poškozené ukrajinské drony, opravuje je a připravuje k budoucím provokacím. Litevský ministr obrany Robertas Kaunas pak přímo uvedl, že zpravodajské údaje naznačují ruské plánování provokací v baltském regionu, přičemž jedním z uvažovaných scénářů je útok pod falešnou vlajkou s využitím dronů ukrajinské výroby.
Rusko by tedy mohlo zaútočit ukrajinskými zbraněmi a tvrdit, že za tím stojí Kyjev. Cynismus takového plánu je téměř obdivuhodný — kdyby nebyl tak nebezpečný.
Východní křídlo v pohotovosti
Státy na východním křídle NATO před podobnými scénáři varují dlouhodobě. Polsko a pobaltské státy opakovaně upozorňují, že Rusko systematicky testuje bdělost Aliance — a jejich varování jsou dnes brána vážněji než dřív.
NATO mezitím posiluje odstrašení. Na východním křídle operuje devět mnohonárodních bojových skupin, členské státy navyšují obranné rozpočty a na summitu v Haagu se spojenci dohodli na novém cíli: obranné výdaje ve výši pěti procent HDP do roku 2035. Ještě před pár lety by taková čísla zněla jako politická fantazie. Dnes jsou na stole.
Vyčerpané, ale stále nebezpečné Rusko
Rusko za více než dva a půl roku války na Ukrajině utrpělo obrovské ztráty — odhadem přes tři sta tisíc padlých vojáků, celkové ztráty se pohybují v řádu stovek tisíc. Přesto drží přibližně pětinu ukrajinského území. A ekonomika, ač pod tlakem sankcí, funguje v režimu válečné mobilizace: zbrojní průmysl jede na plné obrátky, výdaje na obranu tvoří podle dostupných odhadů přes šest procent HDP.
Armáda je oslabená — to je fakt. Zároveň ji Kreml doplňuje, přezbrojuje a čerpá ze zásob, které Západ dlouho podceňoval. Právě tato kombinace — opotřebení a zároveň přezbrojování — vytváří ono „okno příležitosti“, o němž mluví analytici. Kreml může kalkulovat s tím, že NATO je roztříštěné, USA zaměstnané Blízkým východem a Evropa dosud nedostatečně připravená na skutečný test.
Omezená provokace by mohla prověřit, zda Aliance skutečně drží pohromadě. Nebo zda se rozpadne při prvním vážném testu.
Zdroj info: Kyivindependent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
