Evropská komise zveřejnila sedmou výroční zprávu o právním státu a její závěry vyznívají na první pohled optimisticky. Pokrok je reálný, reformy pokračují, tempo i hloubka změn se však napříč střední a východní Evropou výrazně liší. A právě tato nerovnoměrnost je možná největším příběhem letošní zprávy.
Polovina doporučení splněna. Nebo nesplněna?
Zpráva hodnotí všech 27 členských států EU. Vedle nich zahrnuje také čtyři kandidátské země — Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko. Sleduje přitom čtyři klíčové oblasti: nezávislost justice, boj proti korupci, svobodu médií a systém institucionálních brzd a protivah. Komisař Michael McGrath na tiskové konferenci uvedl, že 47 % doporučení z loňské zprávy bylo buď zcela, nebo částečně splněno.
Na první pohled to působí jako solidní výsledek. Ve srovnání s loňskem jde ale o zhoršení — tehdy bylo splněno 57 % doporučení. Tempo zavádění reforem se tedy zpomaluje.
McGrath přesto zmínil konkrétní příklady pokroku. Bulharsko přijalo reformu, která má omezit politický vliv na Nejvyšší soudní radu. Jde o krok, na který odborníci upozorňovali řadu let. Zda bude fungovat i v praxi, ukáže až čas.
Kde to skřípe nejvíc
Veřejná důvěra v nezávislost justice zůstává v Chorvatsku a Bulharsku dlouhodobě nízká. Podle dostupných průzkumů patří obě země k nejslabším v celé Evropské unii. Nejde přitom jen o statistiky. Za každým číslem stojí zkušenost občanů s institucemi, které mají chránit jejich práva.
Slovensko budí obavy hned v několika oblastech. V boji proti korupci přetrvávají systémové nedostatky a legislativní změny přijaté v posledních měsících vyvolávají vážné otázky ohledně souladu slovenského práva s evropskými standardy. Vláda Roberta Fica podle zprávy i řady nezávislých analytiků oslabuje protikorupční mechanismy, ať už prostřednictvím personálních změn, nebo úprav trestního zákoníku. Kritici to označují za systematickou demontáž. Vláda naopak tvrdí, že napravuje chyby předchozích kabinetů.
Maďarsko je kapitolou samo pro sebe. Nové zákony o transparentnosti sice existují, komplexní legislativa upravující lobbing poslanců a takzvané „otočné dveře“ však stále chybí.
Média: lepší zákony, přetrvávající obavy
V oblasti médií zpráva hodnotí celkovou situaci spíše pozitivně, nevládní organizace jsou však opatrnější. Od loňska přijaly Chorvatsko, Slovensko, Řecko a Slovinsko legislativu upravující státní inzerci v médiích, tedy jeden z nástrojů, kterým mohou vlády nepřímo ovlivňovat mediální prostředí. Bulharsko a Česká republika připravují obdobné zákony. Maďarsko zatím žádné podobné kroky neučinilo.
Česká republika je v celkovém hodnocení označována za relativně stabilní, ale spíše stagnující případ. Justice funguje, digitalizace zaostává, transparentnost rozhodování má rezervy a protikorupční rámec stále není dokončen. Nic dramatického — a možná právě to je problém.
Zpráva o právním státu vznikla v roce 2020 jako reakce na zhoršující se situaci v některých členských státech. Dnes je obraz složitější: některé země se skutečně posunuly, jinde se reformy zastavily nebo se vývoj dokonce obrátil zpět.
Zdroj info: Balkan Insight
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
