Sedmadvacet zemí, jeden sankční balíček a spousta výjimek. Dohoda o 21. sankčním balíčku EU proti Rusku zní impozantně — jenže cesta k ní odhalila víc o stavu evropské jednoty než o odhodlání skutečně zatočit s Moskvou.
Dvanáct let, jednadvacet balíčků
Sankce vůči Rusku nejsou novinkou. EU je zavedla poprvé v březnu 2014 po anexi Krymu a od té doby je postupně zpřísňuje. Číslo 21 samo o sobě leccos říká — o délce procesu i o tom, jak obtížné je udržet koalici pohromadě.
Nový balíček cílí na energetiku, finance a obcházení sankcí. Klíčovým bodem bylo zmrazení cenového stropu na ruskou ropu na úrovni 44,10 USD za barel na dalších dvanáct měsíců. Strop byl původně nastaven na 60 dolarech, v červenci 2025 klesl na 47,60 USD a nyní hrozilo jeho automatické zvýšení v důsledku napětí kolem Íránu. Zmrazení tedy není zpřísněním — je to spíše udržení stávající linie. Rozdíl, který diplomaté rádi přehlížejí.
Řecká výjimka jako zrcadlo rozporů
Největší spor vyvolal návrh zakázat evropským společnostem přepravu ruského plynu do třetích zemí. Proti se postavilo především Řecko. Podle dostupných informací z průběhu jednání Athény argumentovaly tím, že opatření přesahuje rámec dřívějších dohod lídrů EU a navíc by bylo snadno obejitelné přeregistrací lodí pod jinou vlajku.
Výsledkem je roční obnovitelná výjimka pro řecký lodní průmysl. Zákaz tedy existuje, ale s dírou dost velkou dost na to, aby jí proplula celá tankerová flotila.
Obcházení jako systémový problém
Přinejmenším stejně závažný jako obsah balíčku je vývoj mimo bruselské zasedací místnosti. Rusko sankce systematicky obchází — přes třetí země, stínovou flotilou a firmami registrovanými v jurisdikcích mimo dosah EU. Jde o dobře zdokumentovaný jev, který opakovaně potvrzují investigativní reportáže i zprávy evropských institucí. Dvacátý balíček proto poprvé rozšířil obchodní omezení i na Kyrgyzstán. Jednadvacátý pokračuje v uzavírání dalších mezer.
Paradox je přitom zjevný: dovoz ruského LNG do EU v první polovině roku 2026 navzdory blížícím se zákazům vzrostl. Členské státy se předzásobují před tím, než od ledna 2027 vstoupí v platnost zákaz služeb LNG terminálů pro ruské subjekty. Sankce tedy krátkodobě zvyšují to, co mají omezit.
Česká republika patří tradičně mezi zastánce tvrdého postupu. Vláda sankční balíčky podporuje, přestože české firmy čelí dopadům na obchod i energetiku. V červnu 2025 přitom státní zastupitelství obvinilo osm českých firem z dodávek strojů pro ruskou výrobu zbraní. Připomíná to, že hranice mezi politickými deklaracemi a ekonomickou realitou bývá tenčí, než se zdá.
Jednadvacet balíčků za dvanáct let. Každý byl prezentován jako důležitý krok a každý byl výsledkem kompromisů. Otázka není, zda přijde dvaadvacátý — ale zda bude mít ještě co říct.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
