Více než dvě stě let bez velké války. Pak přišel únor 2022 a vše se změnilo. Švédsko, které si zakládalo na svém zvláštním postavení mimo vojenské aliance, dnes patří mezi největší vojenské podporovatele Ukrajiny v Evropě. Jak k tomu došlo a co to vypovídá o proměně evropské bezpečnosti?
Konec dlouhého ticha
Švédská neutralita nebyla jen politickým postojem — byla součástí národní identity. Pravda, historici by namítli, že obraz dokonalé mírumilovnosti je poněkud idealizovaný: Švédsko vedlo válku s Norskem ještě v roce 1814 a jeho neutralita za druhé světové války byla přinejmenším zpochybněna průjezdem německých vojsk. Přesto si země po desetiletí pečlivě budovala pověst státu, který se drží stranou.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tento obraz změnila. Stockholm tehdy poprvé od sovětského útoku na Finsko v roce 1939 rozhodl o přímých dodávkách zbraní zemi, která vede válku. Vládní zpráva to formulovala bez příkras: ruská agrese není jen válkou proti Ukrajině, ale představuje strukturální zhoršení bezpečnostního prostředí celé Evropy. Bezpečnost Kyjeva je neoddělitelně spjata s bezpečností Stockholmu, zejména v oblasti Baltského moře, kde Švédsko sousedí s ruskou vojenskou základnou.
V březnu 2024 pak Švédsko vstoupilo do NATO.
Od přileb ke stíhačkám
Dvacet dva balíčků vojenské pomoci. Celková hodnota přibližně 128 miliard švédských korun, tedy zhruba 12 miliard eur. V poměru k velikosti ekonomiky jde téměř o 2 % HDP, což ze Švédska činí jednoho z největších vojenských podporovatelů Ukrajiny v Evropě při přepočtu na výkon ekonomiky, přestože v absolutních číslech stojí níže. Srovnávání těchto údajů má ovšem své metodologické limity: jednotlivé státy do svých balíčků započítávají různé položky – od přímých dodávek zbraní až po humanitární pomoc či odpuštění dluhů.
To, co začalo dodávkami přileb a neprůstřelných vest, se postupně rozrostlo v jeden z nejrozsáhlejších programů vojenské podpory na kontinentu. Švédsko dodalo bojová vozidla pěchoty, dělostřelecké systémy, prostředky protivzdušné obrany i námořní techniku. Dvacátý druhý – a dosud největší – balíček přinesl příslib darování až šestnácti stíhaček Gripen C/D. Jinými slovy: Švédsko je připraveno významně posílit ukrajinské letectvo.
Válka jako učebnice
Zajímavý je i opačný směr toku zkušeností. Ukrajinští specialisté na bezpilotní prostředky se účastnili švédských vojenských cvičení – ne jako studenti, ale jako instruktoři předávající zkušenosti z bojiště, které zásadně proměnilo podobu moderní války.
Ještě před několika lety přijížděli Ukrajinci do výcvikových středisek NATO především získávat zkušenosti. Dnes je stále častěji sami předávají. Zda jde o skutečný přelom, nebo částečně i o symboliku, je legitimní otázka. Faktem ale zůstává, že armáda s rozsáhlou bojovou zkušeností dnes školí vojáky států, které podobnou zkušenost nemají.
Chladná kalkulace
Švédská podpora se postupně přesouvá od dodávek hotových zbraní k financování ukrajinské domácí výroby – dronů, raket a systémů protivzdušné obrany. Premiér Ulf Kristersson to shrnul bez diplomatických okolků: „Nevíme ještě, kdy válka skončí, ale to, jak skončí, ovlivní bezpečnost Švédska nejméně na jednu generaci.“
To není jen rétorika solidarity. Je to bezpečnostní kalkulace, kterou Švédsko provedlo dříve a důsledněji než většina evropských států. Některé z nich ji, zdá se, stále odkládají.
Zdroj info: united24media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
