Ruská válečná ekonomika dlouho překvapovala svou odolností. Sankce přišly, ekonomika se přizpůsobila, ropa dál proudila na světové trhy a Kreml financoval válku. Jenže rok 2026 přináší jiný obrázek — a tentokrát ho nezakrývá ani moskevská propaganda.
Drony jako ekonomický argument
Přibližně jednou za dva až tři dny zasáhnou ukrajinské drony některou z ruských rafinerií. V dubnu a květnu 2026 jich bylo celkem šestadvacet. Energetická infrastruktura sahající až k Uralu se stává zranitelnější a výpadky výroby se počítají na týdny, někdy i měsíce.
Výsledek? Denní produkce benzinu klesla přibližně o čtvrtinu oproti loňsku. Vladimir Putin sám přiznal problémy se zásobováním pohonnými hmotami a svolal krizové jednání. Rusko – země s jedněmi z největších zásob ropy na světě – dokonce zvažuje dovoz paliv. Přinejmenším jde o pozoruhodný paradox.
Mezinárodní energetická agentura uvádí, že ruská těžba ropy meziročně klesla přibližně o pět procent. Protože příjmy z ropy a zemního plynu tvoří významnou část státního rozpočtu, promítá se každý podobný pokles přímo do schopnosti Kremlu financovat válku.
Rezervy na dně, deficit na vrcholu
Kielský institut pro světovou ekonomiku (IfW Kiel) a stockholmský Institute of Transition Economics označily současný stav ruské ekonomiky za „závěrečnou fázi“.
Likvidní aktiva Národního fondu bohatství klesla z 6,5 % HDP na začátku války na pouhých 1,8 % HDP v dubnu 2026. Státní rozpočet přitom už v prvním čtvrtletí letošního roku vykázal vyšší deficit, než s jakým počítal plán pro celý rok. Jinými slovy, Kreml utrácí rychleji, než předpokládal, a zároveň má stále menší rezervy.
Vojenské výdaje a platby vojákům podle dostupných analýz spotřebovávají téměř polovinu státních příjmů. A to ještě bez započtení nákladů na správu okupovaných území. Analýza programu PeaceRep při Edinburské univerzitě navíc naznačuje, že skutečný rozsah militarizace veřejných financí může být ještě větší, než ukazují oficiální statistiky.
Ekonomika bez lidí a bez peněz
Vysoké úrokové sazby ruské centrální banky – nyní kolem 14 %, v předchozím období až 21 % – sice pomáhají brzdit inflaci, zároveň ale omezují investice. Ruská ekonomika podle oficiálních údajů v prvním čtvrtletí roku 2026 mírně klesla, poprvé od roku 2023.
Dalším problémem je nedostatek pracovní síly. Muži odcházejí na frontu, zbrojní průmysl přetahuje zaměstnance z civilních odvětví a řada firem jednoduše nemá koho zaměstnat. Tento trend potvrzují jak data ruských podniků, tak analýzy Světové banky věnované strukturálním problémům ruského trhu práce. Prognózy růstu HDP pro rok 2026 byly proto sníženy na 0,4 %, přičemž i tento omezený růst táhne především vojensko-průmyslový komplex. Civilní část ekonomiky zůstává prakticky bez růstu.
Ruská válečná ekonomika se nehroutí. Postupně však přichází o zdroje, které jí dosud umožňovaly tlumit dopady války. Vladimir Putin může ve financování konfliktu pokračovat, otázkou ale zůstává, jak dlouho to bude možné, aniž by stále větší část nákladů nesli běžní ruští občané.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
