Od nástupu druhé Trumpovy administrativy v lednu 2025 se úmrtnost v imigračních detenčních centrech pod správou ICE více než zdvojnásobila. Nejde jen o jednotlivé případy — lékaři, právníci i lidskoprávní organizace upozorňují na možné systémové problémy.
Data, která vyvolávají otázky
Přinejmenším v jednom ohledu jsou čísla jednoznačná. V letech 2009 až 2024 připadalo v amerických detenčních zařízeních zhruba jedno úmrtí na každých 3 848 zadržených ročně. K začátku června 2026 to bylo již jedno na každých 1 630.
Míra úmrtnosti v detenčních zařízeních se tak za necelé dva roky více než zdvojnásobila.
Rok 2025 přinesl 31 úmrtí — nejvíce za dvě desetiletí. A rok 2026 jde ještě dál. K 4. červnu bylo zaznamenáno 20 úmrtí, tedy přibližně jedno každých šest dní.
Výzkum publikovaný v dubnu 2026 v časopise JAMA tento trend potvrzuje. Roční úmrtnost dosáhla 88,9 osoby na 100 000 zadržených, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních 22 let.
Rychlý růst, pomalejší infrastruktura
Trumpova administrativa vsadila na výrazné rozšíření detenčních kapacit. Počet zadržených vzrostl na 66 000 v listopadu 2025 a v lednu 2026 se přiblížil hranici 71 000 osob.
Přestavovaly se sklady, vznikala nová zařízení a rozšiřovaly se stávající kapacity. Kapacity se však rozšiřovaly rychleji, než se dařilo budovat odpovídající personální a zdravotnické zázemí.
Záznamy o úmrtích, které analyzovala agentura Reuters, podle jejích zjištění často postrádají důležité informace. Chybějí údaje o podávaných lécích i podrobné záznamy o reakcích na nouzové zdravotní situace.
Podle kritiků tyto nedostatky vyvolávají otázky ohledně kvality zdravotního dohledu i dokumentace jednotlivých případů.
Oficiální stanoviska a kritika systému
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti trvá na tom, že zadržení pobývají v bezpečném a humánním prostředí a že lékařská péče je poskytována od okamžiku jejich příchodu.
Tato tvrzení však kontrastují s výpověďmi části lékařů, právníků a bývalých pracovníků ICE. Ti upozorňují na zpožděné reakce na zdravotní komplikace, nedostatečný dohled nad rizikovými pacienty a problémy s personálním zajištěním zdravotní péče.
Trumpova administrativa navíc upravila pravidla pro vykazování úmrtí. Povinně se nově hlásí pouze případy, které nastanou přímo během detence, nikoli úmrtí, k nimž dojde do 30 dnů po propuštění.
Kritici tvrdí, že tato změna může snížit transparentnost systému a ztížit sledování dlouhodobých dopadů detence na zdravotní stav zadržených.
Kde leží hranice?
Debata tak už dávno není jen o migraci. Týká se také otázky, jaké standardy péče a odpovědnosti má stát zachovávat vůči lidem, které drží ve své správě.
Zastánci tvrdší migrační politiky argumentují nutností kontroly hranic a důsledného vymáhání imigračních pravidel. Kritici naopak upozorňují, že ani v detenčním systému nesmí ustoupit základní standardy zdravotní péče a ochrany lidského života.
Právě tato otázka dnes stojí v centru sporu, který se netýká jen Spojených států, ale i širší debaty o tom, jak demokratické státy nakládají s lidmi, jejichž svobodu omezují.
Zdroj info: Reuters
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
