Běloruský prezident Alexandr Lukašenko překvapil výrokem, který od něj málokdo čekal: vojenské vítězství v rusko-ukrajinské válce je podle něj nereálné pro obě strany. Muž, který Rusku v roce 2022 umožnil využít běloruské území k invazi, teď hovoří o kompromisu. Otázka je, co za tím skutečně stojí — a jestli vůbec stojí za to se ptát.
Slova, která překvapila
V rozhovoru pro televizní stanici Al Arabiya Lukašenko prohlásil, že ani Rusko, ani Ukrajina nejsou schopny dosáhnout vojenského vítězství. Válka trvá více než čtyři roky, obě strany trpí nedostatkem vojáků a ruský postup — přestože pomalinku pokračuje — situaci zásadně nemění. Řešení podle Lukašenka leží jedině v kompromisu.
To by samo o sobě nebylo nijak zvlášť překvapivé. Jenže Lukašenko šel dál. Omluvil se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za svá dřívější ostrá slova: „Pokud se Volodymyr cítil uražen, omlouvám se mu za tato slova. Možná jsem ho některými výroky urazil a neměl jsem je vyslovovat.“ Vzápětí ovšem dodal, že Zelenskyj by sám měl být opatrnější a Bělorusko neprovokovat. Omluva s podmínkami — klasický Lukašenko.
Mír v ústech, zbraně za zády
Kontext těchto výroků je přinejmenším pikantní. Bělorusko nadále poskytuje Rusku vojenské zázemí, vzdušný prostor i techniku pro útoky na Ukrajinu. V květnu 2026 probíhala na běloruském území společná rusko-běloruská cvičení zaměřená na nasazení taktických jaderných zbraní — ty jsou tam ostatně rozmístěny od roku 2023 pod plnou ruskou kontrolou. Ruský náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin minulý týden varoval, že Moskva a Minsk jsou připraveny použít „veškeré dostupné prostředky“ k zajištění své bezpečnosti.
Svou roli sehrál i přímý spouštěč. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi veřejně oznámil, že Ukrajina identifikovala 500 potenciálních cílů na běloruském území. Lukašenko na to reagoval hrozbou útoku na „velmi vážný cíl“ na Ukrajině. A pak přišel rozhovor pro Al Arabiya — s omluvami a výzvami k míru. Načasování mluví za vše.
Vystrašený spojenec
Lukašenkovy výroky lze číst různými způsoby, ale jeden se nabízí víc než ostatní: jde o signál zranitelnosti. Lukašenko sám uznal, že klíčová běloruská infrastruktura by byla snadným cílem. Drony ho zjevně znepokojují víc, než by rád přiznal — a mírová rétorika je levnější než protidronová obrana.
Nelze přehlédnout ani jeho domácí situaci. Po zfalšovaných volbách v roce 2020 je Lukašenko politicky i finančně závislý na Moskvě. S Putinem prý komunikuje téměř denně. Prostor pro skutečně nezávislá prohlášení je v takovém vztahu přinejmenším iluzorní.
Bělorusko přitom armádu posiluje — v březnu 2026 přesáhl počet aktivních vojáků 72 000 a plánuje se další rozšiřování. To příliš neodpovídá obrazu státu, který se chce z konfliktu co nejrychleji vymanit.
Lukašenko možná skutečně věří, že vojenské vítězství je nereálné. Jenže muž, který drží moc díky ruskému souhlasu a jehož území slouží jako odrazový můstek pro ruské rakety, nemá příliš velký prostor pro mírové iniciativy — ať už jsou míněny jakkoli. Spíš než architekt míru vypadá jako někdo, kdo si začíná uvědomovat, že sedí příliš blízko ohni. A to je možná ta nejdůležitější zpráva z celého rozhovoru.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
