Debaty o tom, zda je Putin „zahnán do kouta“ a Rusko se chystá změnit kurz, se množí. Data ale ukazují něco zcela jiného — a jeto je přinejmenším stejně zajímavé.
Příběh, který se šíří analytickými kruhy
V posledních týdnech koluje mezi analytiky jeden oblíbený scénář: Rusko je vyčerpané, ekonomika se drolí, Putin ztratil kontrolu nad situací a brzy přijde zlom. Odborníci skicují vize, v nichž je ruský prezident „chycen do pasti“ — ať už vlastní elitou, ekonomickou realitou, nebo prostě tíhou války, která se nevyvíjí podle plánu.
Jenže realita je méně dramatická. A o to více znepokojivá.
Ekonomika skřípe, válka pokračuje
Ruská ekonomika se skutečně nenachází v dobré kondici. Příjmy z ropy a plynu klesají, rozpočtový deficit roste, zlaté rezervy se rychle tenčí a inflace zůstává palčivým problémem. Analytici z Carnegie Endowment a Chatham House očekávají v roce 2026 stagnaci ruské ekonomiky. To jsou čísla, která nelze přehlédnout.
Problémy s náborem vojáků jsou přitom natolik vážné, že ruské úřady hledají dobrovolníky už i mezi studenty. Přehlídka ke Dni vítězství v květnu 2026 proběhla zcela bez vojenské techniky — a to samo o sobě vypovídá víc než tisíc slov z Kremlu.
A přesto: na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru Putin znovu potvrdil své odhodlání pokračovat ve válce a odmítl jakékoli návrhy na příměří. Sergej Lavrov to 23. května zopakoval bez okolků — hlavním cílem Ruska je dosáhnout všech cílů „speciální vojenské operace“. Žádné otočení listu se tedy nekoná. Maximálně jeho přeložení napůl.
Opotřebovávací válka bez jasného vítěze
Fronta se pohybuje jen velmi pomalu. Rusko drží části Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, Luhanskou oblast si nárokuje celou. Ukrajina mezitím zintenzivnila dálkové dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu — a její schopnosti v tomto ohledu prokazatelně rostou.
Je to válka, v níž ke zlomu nedojde ze dne na den. Rusko sice ekonomicky oslabuje rychleji, než by si přálo, a vnitřní napětí v ruské elitě sílí. Debaty o scénářích „co bude po Putinovi“ se vedou čím dál hlasitěji — i když zatím jen opatrně, šeptem a za zavřenými dveřmi. Režim na to reaguje po svém: zesílenou cenzurou, represemi a budováním obrazu obležené pevnosti vzdorující nepřátelskému Západu. Jde o klasický recept, který Kreml zná nazpaměť.
Pomalé drolení je horší než rychlý kolaps
Analytici z RUSI nebo CEPA se shodují: důkazy pro zásadní změnu kurzu jednoduše chybí. Rusko zůstává tím, čím bylo — revizionistickým státem odhodlaným pokračovat, i za cenu rostoucích nákladů. Zimní ofenziva jako odpověď na neúspěchy? Možná. Ale spíš jako gesto síly než jako skutečný průlom.
Scénář o „zahnání Putina do kouta“ je lákavý. Je přehledný, dramatický, snadno vysvětlitelný — a proto tak oblíbený v komentářích i na sociálních sítích. Skutečnost je ale méně filmová. Rusko se nedrolí přes noc. Drolí se pomalu, zatímco válka pokračuje dál, zatímco lidé umírají a zatímco svět čeká na zlom, který možná nepřijde v podobě, jakou si představujeme.
Možná to nejnebezpečnější na celé situaci je právě fakt, že si na ni zvykneme a přestane nás překvapovat.
Zdroj info: interia.pl
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
