Amerika označila Evropu za líheň terorismu. Šokující strategie Trumpa

Dokument se tváří jako technický plán boje proti terorismu. Čte se to ale jako ideologický manifest. Vedle Evropy se zaměřuje na „násilné levicové extremisty“, včetně „radikálně pro-transgenderových“ skupin, a staví do centra pozornosti drogové kartely v Americe. Od září 2025 americká armáda potopila desítky lodí údajně spojených s pašeráky drog – při těchto operacích zahynulo nejméně 191 lidí.

Evropa se přitom dočkala paradoxního hodnocení: na jedné straně je „předním a dlouhodobým partnerem“ v boji proti terorismu, na straně druhé kontinentem, který „čelí velkému ohrožení“ a je zároveň „cílem i zdrojem teroristických hrozeb“. Těžko říct, jak tohle jde dohromady. Buď jste partner, nebo problém. Obojí najednou je diplomatická akrobacie.

V roce 2025 žilo v zemích EU rekordních 64,2 milionu přistěhovalců – o 2,1 milionu více než rok předtím. Zároveň ale počet nelegálních překročení hranic klesl o 26 procent na zhruba 178 tisíc. Migrace pokračuje, ale nelegální příchody klesají. Evropa navíc v únoru 2026 představila nová opatření proti terorismu. Problém tedy bere vážně.

Po roce 2000 se bezpečnostní situace v Evropě změnila. Zatímco dříve dominoval terorismus ultralevicových, ultrapravicových nebo separatistických skupin, po přelomu tisíciletí začala hrozba islamistického radikalismu nabývat na intenzitě. Migrační krize po roce 2015, kdy do Evropy dorazily miliony uprchlíků, situaci zkomplikovala. Ale prohlásit celý kontinent za „inkubátor“ terorismu? To už je silná káva.

Strategie tvrdí, že „dobře organizované nepřátelské skupiny zneužívají otevřené hranice a související globalistické ideály“. Tohle zní víc jako politická kampaň než jako analytický dokument. 

Evropští spojenci se ocitají v nelehké situaci. Mají spolupracovat s Washingtonem, ale čelí obviněním, která hraničí s urážkou. Někteří analytici označili strategii za dokument, který „nemá cenu ani papíru, na kterém je napsaný“. Jiní hovoří o „prvním post-demokratickém dokumentu Ameriky“. Přehánějí? Možná. Ale když čtete, že Evropa je inkubátor terorismu, těžko hledat diplomatická slova.

Trumpova administrativa jasně posunula priority. Místo tradičního zaměření na Blízký východ se soustředí na Latinskou Ameriku a domácí bezpečnost – ochranu hranic, boj proti kartelům, potlačování levicového aktivismu. Evropa se v této logice stává spíš problémem než partnerem.

Pomůže tato rétorika skutečně v boji proti terorismu? Nebo jde především o politický signál pro domácí publikum? Migrace formovala Evropu po tisíciletí. Redukovat ji na bezpečnostní hrozbu může být lákavé politicky, ale analyticky to příliš nepomáhá.

A možná by stálo za to se ptát: když Amerika učí Evropu, co je terorismus, kdo vlastně učí Ameriku?