V Číně se šíří neobvyklý fenomén – takzvaní „krysí lidé“. Mladí lidé, kteří předstírají, že pracují, zatímco ve skutečnosti tráví čas v kancelářích bez reálných úkolů. Co za tímto trendem stojí a jaké to může mít dopady na ekonomiku a společnost? Pojďme se podívat na příčiny i širší kontext tohoto jevu.
Když práce není prací: Co jsou to „krysí lidé“?
Představte si, že každý den chodíte do kanceláře, sedíte u počítače, ale ve skutečnosti nemáte co dělat. Žádné úkoly, žádné cíle, jen předstírání aktivity, aby vás šéf nebo kolegové nepodezírali z lenosti. Právě to je realita takzvaných „krysích lidí“ – fenoménu, který se v Číně stal virálním tématem na sociálních sítích. Termín „krysí lidé“ (v originále „shǔ rén“) odkazuje na mladé zaměstnance, kteří se snaží vyhnout skutečné práci a přežívají v systému, kde je důležitější být vidět, než skutečně přispívat. Tento trend se šíří zejména mezi generací Z, která čelí obrovskému tlaku na výkon, ale zároveň hledá cesty, jak se z něj vymanit.
Proč ale někdo takto jedná? Není to jen o lenosti. Jde o hlubší problém čínského pracovního trhu, kde je často důležitější zdání než skutečnost. A přiznejme si, kdo z nás by občas nechtěl mít placenou „práci“, která žádnou námahu nevyžaduje?
Historický kontext
Abychom pochopili, proč se „krysí lidé“ objevili právě teď, musíme se podívat do nedávné minulosti. V Číně se v posledních letech objevilo několik sociálních hnutí mezi mladými lidmi, která reflektují jejich frustraci z pracovního prostředí. Pamatujete na trend „ležení naplocho“ (tang ping) z roku 2021? Tehdy se mnozí mladí Číňané rozhodli vzdát se kariérního závodu a žít minimalisticky, aby unikli tlaku společnosti. „Krysí lidé“ jsou v podstatě dalším krokem – nejde o úplné stažení se, ale o přizpůsobení se systému tak, aby vyžadoval co nejméně úsilí.
Tento vývoj není náhodný. Čínská ekonomika prochází složitým obdobím. Po letech rychlého růstu se trh práce stal extrémně konkurenčním, zatímco ekonomické zpomalení a dopady pandemie omezily příležitosti pro mladé. Podle dat se nezaměstnanost mladých v Číně v roce 2023 pohybovala kolem 21 %, a i když aktuální čísla k srpnu 2025 nejsou zcela jasná, situace se zřejmě příliš nezlepšila. Mnozí tak berou jakoukoliv práci, i když je zcela bezobsažná, jen aby měli příjem.
Proč to dělají?
Za fenoménem „krysích lidí“ stojí několik klíčových faktorů. Zaprvé, čínská pracovní kultura je často založena na hierarchii a poslušnosti. Mladí zaměstnanci, kteří nastupují do firem, jsou pod tlakem, aby se ukázali jako pracovití, i když reálné úkoly chybí. Zadruhé, mnoho společností si udržuje přebytečné zaměstnance, aby vytvořily dojem stability a růstu, což vede k situacím, kdy lidé doslova nemají co dělat.
A pak je tu otázka mentality. Někteří mladí lidé tento přístup berou jako formu odporu vůči systému, který od nich vyžaduje neustálý výkon bez odpovídající odměny. Není to snad trochu jako když se my v Česku snažíme „přežít“ v práci, kde nás nikdo neocení? Rozdíl je ale v měřítku – v Číně jde o miliony lidí, kteří se potýkají s podobnými dilematy.
Jaké má krysí tempo dopady?
Předstírání práce není jen osobní strategií, má i širší důsledky. Když velká část pracovní síly tráví čas neproduktivně, trpí tím celková efektivita ekonomiky. Firmy, které zaměstnávají „krysí lidi“, mohou ztrácet konkurenceschopnost, což je v globálním měřítku problém – Čína je přece jedním z hlavních motorů světové ekonomiky. Navíc, pokud se tento trend rozšíří, může to vést k dalšímu poklesu důvěry mladých lidí v systém. A co když se z frustrace zrodí ještě radikálnější formy odporu?
Na druhou stranu tento jev může být i příležitostí. Firmy by mohly přehodnotit své přístupy k zaměstnávání a začít více investovat do smysluplných pozic. Jak rychle se taková změna může stát realitou v zemi s miliardou obyvatel?
Zůstává otázkou, zda se „krysí lidé“ stanou jen dočasným výstředním trendem, nebo trvalou součástí čínské pracovní kultury. Na základě dostupných informací lze odhadovat, že pokud se ekonomická situace nezlepší a tlak na mladé generace nepoleví, podobné jevy budou přetrvávat. Možná je na čase, abychom se i my v Česku zamysleli – nejsme někdy také „krysími lidmi“, kteří se snaží přežít v systému, místo abychom ho měnili?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: ČT24
<
