Více než tři roky války na Ukrajině stále rozdělují názory – máme podporovat svrchovanou Ukrajinu, nebo bychom měli hledat kompromis, i kdyby znamenal ruskou kontrolu? Dnes je jasné, že oba scénáře mají pro Českou republiku zásadní dopady, ať už jde o bezpečnost, ekonomiku, nebo energetickou stabilitu.
Kontext války: Kde jsme po třech letech?
Válka, která začala plnou ruskou invazí v únoru 2022, pokračuje jako vyčerpávající střet. Rusko stále útočí masivními vzdušnými údery. Ukrajinská armáda však drží pozice, i když trpí nedostatkem munice.
Historicky jsme už něco podobného zažili – ať už šlo o studenou válku nebo dřívější konflikty na východě Evropy. Ale dnes je situace jiná. Po anexi Krymu v roce 2014 a vleklém konfliktu na Donbasu jsme si možná mysleli, že víme, co čekat. Jenže tato válka přinesla novou dynamiku – a s ní i otázku, co je pro nás, Čechy, vlastně výhodnější. Svobodná Ukrajina, která se integruje do EU a NATO, nebo ruská kontrola, která by mohla přinést klid, ale za jakou cenu?
Ekonomické dopady
Když se podíváme na čísla, začíná být jasné, kde leží naše zájmy. Podle dat Ministerstva zahraničních věcí ČR a programu EU „Ukraine Facility“ je českým firmám vyčleněno 188 milionů eur, tedy zhruba 4,7 miliardy korun, na investiční projekty na Ukrajině. To není jen číslo – je to příležitost pro naše podnikatele podílet se na obnově země, která by se v případě svrchovanosti mohla stát strategickým partnerem. Obchod s Ukrajinou sice tvoří jen 0,5 % našeho zahraničního obchodu, jak uvádí Český statistický úřad, ale i tento malý podíl má svůj význam.
Na druhé straně, co kdyby Ukrajina padla pod ruskou kontrolu? Ztráta trhu by byla jen začátek. České firmy by přišly o investiční příležitosti a musely by čelit zvýšeným nákladům na obranu. A co víc, geopolitická nestabilita by mohla vyvolat novou vlnu uprchlíků, což by zatížilo náš sociální systém. Zajímavé ale je, že už teď ukrajinští uprchlíci v ČR přispívají více, než stojí – podle Ministerstva práce a sociálních věcí platí na daních a pojistném 6,9 miliardy korun ročně, zatímco náklady na jejich podporu jsou jen 3,8 miliardy. Svobodná Ukrajina by tedy mohla znamenat stabilnější příliv pracovní síly, zatímco ruská nadvláda by tento přínos mohla ohrozit.
Energetická bezpečnost
Energie jsou Achillovou patou každé ekonomiky, a my v ČR to víme moc dobře. Ještě před pár lety jsme byli závislí na ruské ropě z ropovodu Družba a na tranzitu plynu přes Ukrajinu. Dnes se ale situace změnila – díky rozšíření ropovodu TAL jsme na ruské ropě nezávislí a plyn k nám proudí ze západu přes Německo a LNG terminály. To je dobrá zpráva. Ale co kdyby Rusko získalo kontrolu nad Ukrajinou? I když jsme diverzifikovali zdroje, riziko energetického vydírání by se zvýšilo – a s ním i ceny, které bychom platili za stabilitu.
Pamatujete na energetickou krizi po roce 2022? Tehdy jsme si uvědomili, jak křehká je naše závislost na východních dodávkách. Svobodná Ukrajina by mohla být pojistkou proti podobným scénářům – jako nárazník mezi námi a ruským vlivem. Ale pokud by se tento nárazník zhroutil, museli bychom se připravit na další nejistotu.
Bezpečnost a geopolitika: Jak blízko je hrozba?
A co bezpečnost? Tady se názory v ČR liší. Vládní koalice a prezident Petr Pavel jasně stojí za svobodnou Ukrajinou – nejen z morálních důvodů, ale i proto, že stabilní východní soused znamená bezpečnější Evropu. Podpora Ukrajiny navíc posiluje naše postavení v EU a NATO.
Na druhé straně opozice varuje před ekonomickými náklady a rizikem eskalace. Podle jejich názorů bychom měli hledat diplomatické řešení, i kdyby znamenalo ústupky. Ale položme si otázku – můžeme si dovolit ignorovat hrozbu, která by se přiblížila k našim hranicím, pokud by Rusko ovládlo Ukrajinu?
Když to shrneme, svobodná Ukrajina se zdá být pro Českou republiku jasně výhodnější cestou. Nabízí nám ekonomické příležitosti, bezpečnostní stabilitu a posílení našeho postavení v Evropě. Ano, podpora Ukrajiny něco stojí – ať už jde o vojenskou pomoc, nebo integraci uprchlíků. Ale scénář ruské nadvlády by byl mnohem dražší. Zvýšené náklady na obranu, ztráta trhů, riziko energetické nejistoty a nové vlny uprchlíků – to jsou hrozby, které si nemůžeme dovolit ignorovat. Pokud tedy chceme chránit naše zájmy, musíme stát za svrchovanou Ukrajinou.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Česká televize, iRozhlas , Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, ČSÚ, europa.eu
<
