Šéf Monety: U hypoték budeme jako Ryanair. Budou levné, cokoliv navíc za příplatek

Jak dlouho podle vás vydrží, že úroky u hypoték budou nižší než na spořicích účtech?

Myslím, že to nebude trvat déle než tři měsíce. Předpokládám na základě posledních dvou jednání bankovní rady ČNB, že výše základní úrokové sazby půjde rychle dolů. A banky, ať chtějí či ne, budou návazně na to sazby na depozitech snižovat.

Čekáte, že se sazby u hypoték dostanou na tři procenta, aby se hypoteční trh opět rozhýbal?

Pokud se naplní předpoklady trhu ohledně úrokových měr, na konci tohoto roku se sazby u hypoték ukotví někde kolem čtyř procent. Netroufám si ale odhadovat, co se bude dít v roce 2025 a zda ta úroveň klesne ke třem.

Moneta se koncem ledna rozhodla skončit se zprostředkovateli hypoték a bude úvěry poskytovat sama, online a přes svoji distribuční síť. Proč? Ve všech bankách dělají většinu objemů právě zprostředkovatelské sítě třetích stran.

Strategie je co nejvíc využít naši digitální platformu pro distribuci hypoték – Hypotéka.cz. Už dnes tvoří asi třetinu naší produkce. Tato strategie se opírá o základ nabídnout klientům co nejkonkurenceschopnější úrokovou míru a na druhou stranu generovat co nejnižší provozní náklady. Nejsou pro nás důležité ohromné objemy, ale to, aby produktová linie hypoték fungovala jak z hlediska ziskovosti Monety, tak z hlediska ceny klienta. Takže jsme vypověděli smlouvy všem zprostředkovatelům, kteří pro nás distribuovali nejen hypotéky, ale i další produkty.

O kolik to sníží cenu hypotéky?

Až o půl procentního bodu. To dokládá rozhodnutí z prosince 2023, kdy jsme naši sazbu u hypoték snížili na 4,49 procenta, takže byla hluboko pod sazbami, které v té době nabízeli konkurenti. Tady se s nadsázkou snažíme replikovat nízkonákladovou strategii Ryanairu. Budeme dodávat velmi levnou konkurenceschopnou hypotéku, nicméně cokoliv, co bude extra, bude taky něco stát.

Nedávno jste řekl, že vidíte, jak lidé začínají mít problémy se splácením úvěrů. Co přesně vám data říkají?

Pozorujeme, že částka po splatnosti, kterou máme v portfoliu úvěrů v pochybení, se zvýšila zhruba o 10 procent oproti plovoucímu 52týdennímu průměru. Jedná se o případy, které jsou po splatnosti 30 až 60 dnů. Když se zároveň podíváme na míru uzdravení a schopnost znovu začít splácet, je naopak o něco nižší než v posledních třech letech. Což znamená, že tu máme větší počet lidí, kteří jsou v nesnázích. Je zajímavé, že problémy se splácením jsou i u hypotečních úvěrů, což je úkaz, který jsme v předchozích letech neviděli. Na druhou stranu, jedná se stále o marginální záležitost, která neohrožuje stabilitu ani naši, ani trhu. Je ale vidět, že inflace zásadním způsobem dopadla na rozpočty některých domácností.

Čísla ČNB však ukazují, že počty nevýkonných úvěrů a úvěrů v selhání se drží nízko. Nemůže to být tedy spíš strategií MMB, která byla v minulosti právě v hypotékách – stejně jako její předchůdce GE Money ve spotřebitelských úvěrech – poměrně cenově agresivní?

Určitě ne. Naše rizikové náklady během uplynulých tří let velmi významně klesly. Navíc, portfolia úvěrů po splatnosti pravidelně očišťujeme buďto formou prodeje, anebo celkovým odpisem pohledávky. Jinými slovy, velikost našeho portfolia po splatnosti, které je u nás dnes na úrovni méně než 1,5 procenta, je zdaleka nejnižší v celé naší historii.

Třetí kolo námluv s PPF? Nikdy neříkej nikdy

Ve světě – v USA nebo například v Německu – se teď řeší problém bankovního sektoru, v němž splaskává bublina trhu komerčních nemovitostí. Od covidu jsou mnohé poloprázdné. Co by stejný problém znamenal pro české banky?

De facto nic. Samozřejmě i zdejší majitele těchto prostor trápí stejné problémy. Například Moneta se zbavila tohoto typu úvěrů už v roce 2022, kdy jsme je přestali úplně poskytovat. Velmi opatrní při poskytování úvěrů na kancelářské budovy jsme nicméně byli již od roku 2017, a neměli jsme tak příliš velkou expozici na tuto část trhu. Místo toho jsme se zaměřili na financování logistických objektů a rezidenčního bydlení. Pokud tato bublina splaskne, nebude vůči dopadům úplně imunní ani Česko. Záleží na tom, jak velká je u nás finanční páka (použití malého objemu vlastního kapitálu doplněného podstatně větším objemem cizího kapitálu na financování investice – pozn. red.), a také na tom, jestli je likvidační hodnota takových nemovitostí dostatečně vysoká. Zkrátka zda by tato hodnota pokryla očekávání majitelů dané nemovitosti a v krajním případě i závazky vůči bankám, které to financovaly. Kolik takových nemovitostí v Česku je, ale odhadnout neumím.

A pokud se začnou sypat třeba německé či americké finanční domy? Mohlo by toto způsobit českým bankám problémy?

Ne, vůbec. Český bankovní trh je velmi dobře vybaven kapitálem a požadavky na jeho dostatek dlouhodobě rostou. Banky, které tu operují, aktuálně disponují takzvaným Tier 1, což je základní jmění plus nerozdělené zisky z minulých let. Dosahuje teď výše zhruba 630 miliard korun. Kapitálový poměr k rizikové expozici bank je tak adekvátní, dobrý. Navíc banky musely v posledních třech letech splnit různé nové regulatorní požadavky a jsou výborně vybaveny i likviditou. To je první argument. Ten druhý je, že když se podíváte na úvěry v prodlení, jsou české banky premianty Evropy. Poměr nesplácených úvěrů je na historickém minimu. Třetím argumentem pak je, že množství, nebo spíše objem opravných položek v bilancích bank je vysoký vůči rizikům v úvěrových portfoliích. Bankovní sektor má tedy více než adekvátní opravné položky a krytí rizik je velmi robustní. To je dost na to, aby české banky byly schopné ustát případný vnější šok.

Monetě už dvakrát nevyšly námluvy se skupinou PPF o propojení s jejím bankovním byznysem. Dokážete si představit ještě třetí pokus, nebo je to už uzavřená kapitola?

Jak je ten název známé bondovky? Nikdy neříkej nikdy. Jsem pragmatický a flexibilní člověk.

V čem je tedy budoucnost vaší banky?

Dlouhodobě říkám, že by Moneta měla být velmi rychle rostoucí bankou. I dnes rosteme oproti trhu rychleji: organický růst činil vloni 18 procent, zatímco průměr byl sedm procent. Tržní hodnota akcií Monety je v součtu 52 miliard korun. Solidní hodnotu máme nejen v kontextu české republiky, ale i evropském měřítku. Když jsme na začátku února publikovali naše celkové loňské finanční výsledky, uvedli jsme ve výhledu, že v příštích pěti letech budeme schopni dosáhnout kumulativního zisku 27,7 miliardy korun prostřednictvím organického růstu. Zároveň jsme uvedli, že z tohoto zisku, pokud cíl naplníme, chceme investorům průběžně vyplatit 90 procent v dividendách. Mimochodem, to je o 30 procent více než v předchozích pěti letech.

Chcete tedy růst organicky. Zajímají vás ale i akvizice?

Jak jsem už řekl, hodnota Monety se odvíjí od naší ziskovosti a dividendového výplatního poměru. V současnosti si nedokážu představit, že bychom odešli od naší organické strategie a snažili se něco koupit. Situace se po covidovém období významně změnila. Zároveň má banka dnes jinou vlastnickou strukturu, a tedy úplně jiný mandát, než jaký měla v předchozích letech. Naši vlastníci vyžadují stabilitu, ziskovost a solidní dividendy. Toto se snažíme plnit.

Skupina PPF má v Monetě třicetiprocentní podíl. Jaký je to akcionář?

Výborný. Má totiž jasno v tom, co chce. Zajímá ji naše stabilita, růst, ziskovost, valuace a dividendy. Věřím, že se nám daří její očekávání naplňovat. Zároveň má svého zástupce v dozorčí radě. Právě tam probíhá dialog týkající se očekávání, stanovování cílů a jejich vyhodnocování.

Stále zvažujete zvýšit vlastní hodnotu pro akcionáře zpětným odkupem akcií a jejich částečným stažením z burzy?

Tuto strategii jsme měli schválenou v roce 2019, kdy jsme plánovali zpětně odkoupit asi 11 milionů akcií. Tento původní záměr byl zrušen v době pandemie. Regulátoři napříč Evropou zakázali dividendy i zpětné odkupy. ČNB nám tehdy oznámila, že bychom mohli nakupovat maximálně pět procent z průměru denního obchodování, což má svoji logiku z hlediska stability trhu. To ale při současných hodnotách znamená stáhnout jen asi 17,5 tisíce akcií denně a trvalo by velmi dlouho nakoupit jakýkoliv rozumný počet akcií. Je to nerealizovatelný plán.

Osočovat banky z nákupu státních dluhopisů je absurdní

Čím si vysvětlujete, že ministerstvu financí brutálně nevyšel odhad výnosu z takzvané daně z nadměrných zisků? Připomínám, že to mělo být 33 miliard a nakonec z toho bylo loni slabých 700 milionů korun.

Já vůbec nechci hodnotit, proč a jak se to stalo. Náš aktuální daňový odvod se oproti období před zvýšením úrokových sazeb zvýšil o 60 procent. Jen za loňský rok jsme odvedli do státní kasy na přímých a nepřímých daních 4,5 miliardy korun. Jestli si někdo myslí, že my v bankovním sektoru jsme padouši, protože jsme nic neplatili na windfall tax, je to nesmysl. Navíc v době zvýšení základní úrokové sazby v srpnu 2022 byla Moneta vůbec první banka, která razantně zvýšila úrokové sazby na spořicím účtu. Tento krok samozřejmě ovlivnil naše výnosy i ziskovost.

Banky, včetně té vaší, investovaly do státních dluhopisů, jejichž výnosy se nedaní, a tím pádem se dani vyhnuly.

Pokud nám toto někdo vyčítá, tak můj názor je, že jsme pouze učinili to, co je výhodné pro banku ve vztahu ke kvalitě dluhopisů z hlediska jejich úročení a ve vztahu k tomu, jakou mají daňovou výhodu. Že se z nich neplatí daň, je stimul. O něm ale rozhodla v minulosti vláda této země, nikoliv banky. Kritizovat nás za nákup státních dluhopisů v době, kdy se deficit veřejných financí pohybuje kolem 288 miliard korun, je krajně nezodpovědné a absurdní. Jsou to banky, které státní rozpočet de facto podporují tím, že ho financují.

Zeptám se jinak – kdyby nebyla zavedena windfall tax, nakupovali byste státní dluhopisy ve stejné míře?

Určitě ano. Jen v loňském roce jsme získali na depozitech klientů asi 70 miliard korun, o rok dříve zhruba 50 miliard. Z této částky jsme méně než polovinu investovali do státních dluhopisů. Zvýšením úrokových měr na sedm procent za éry guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka poptávka po investičním, spotřebním či hypotečním nebo jakémkoliv jiném financování významně klesla. Investice do dluhopisů tak pro nás byla snadno dostupná alternativa, jak výpadek těchto příjmů kompenzovat.

Moneta loni na podzim opustila asociaci stavebních spořitelen. Co vás vedlo k tomuto nestandardnímu kroku?

Nejsme dlouhodobě spokojeni s tím, že současná legislativa neumožňuje bankám nabízet produkty stavebních spořitelen, aniž by měly speciální licenci. Dlouhodobě říkáme všem účastníkům trhu včetně regulátora, že bychom chtěli, aby banky tuto možnost měly. Tím by se zvýšila efektivita, zamezilo se vyšším nákladům a bylo by to bylo výhodnější i pro klienta. Druhou věcí je, že jsme chtěli sloučení České asociace stavebních spořitelen s Českou bankovní asociací. Třetí důvod: nebyli jsme spokojeni s využitím lobbingových nástrojů při poslední změně podpory stavebního spoření. Pluralita názorů nebyla bohužel ze strany ostatních členů asociace vítána a my měli pocit, že náš hlas nemá žádnou váhu. Nakonec se naše názory natolik rozešly, až jsme prostě oznámili, že nebudeme přispívat do rozpočtu, a odešli jsme.

Do konce roku lze očekávat intenzivní hypoteční turistiku

Jste známý jako enfant terrible českého bankovnictví. Velkou část věcí děláte po svém. Jste spokojený s fungováním ČBA? Zvažoval jste vystoupit i z ní?

Bankovní asociace si vážím a vážím si i práce, kterou odvedl její současný prezident a šéf Komerční banky Jan Juchelka. S ním mám i podobný pohled na mnohá témata, jež asociace řeší. Jen se občas rozcházíme v tom, jak je prosadit. Nicméně mám k jejímu fungování několik připomínek. Jednak si myslím, že by taková instituce měla mít finančního ředitele. Druhou věcí je, že by měla lépe komunikovat s veřejností například v tom, jaké benefity přináší stabilita finančního sektoru. Třetím požadavkem je už zmíněné sloučení s asociací stavebních spořitelen. A nelíbí se nám, že výše příspěvků a hlasovací práva členů se odvíjejí od počtu zaměstnanců dané banky. Myslím si, že by tato práva mělo určovat, jak jednotlivé banky přispívají finančními zdroji, experty a jejich časem do pracovních skupin. To by banky motivovalo posílat tam kvalitní podporu, což se bezesporu děje u většiny členů. To jsou ti, kteří posouvají bankovní sektor dopředu. Jsem přesvědčen, že toto jsou naprosto racionální myšlenky, které ze mě nedělají žádné enfant terrible. Nic z toho ale neznamená, že nejsme spokojeni s členstvím v asociaci.

Jste spokojený i s její činností kolem bankovní legislativy?

Poslední, co se řešilo, byla novela o spotřebitelském úvěru a takzvané účelně vynaložené náklady ve vztahu k předčasnému splácení hypoték. Byť členové asociace vynaložili mnoho času a úsilí to politikům vysvětlit, výsledek je tragický. Možnost účtovat si při předčasném splacení hypotéky účelně vynaložené náklady, a ne jen několik stokorun, jak nám to ukládá výklad ČNB dnes, začne platit až od září tohoto roku. To je naprostá asymetrie například oproti dodavatelům energií. U nich, pokud se rozhodnete ze dne na den přejít k jinému, zaplatíte obří pokutu. Kdežto u nás nesou banky veškerá rizika vysokých nákladů a klient bere všechny benefity. Termín fixace je v podstatě bezvýznamný. A navíc teď banky, ač je to už schváleno, nemohou dalších šest měsíců tyto náklady kompenzovat. To je v situaci, kdy se čeká do konce roku razantní pokles sazeb a lze očekávat intenzivní hypoteční turistiku, dost problém. Pro klienty existuje okno příležitosti si rychle refinancovat hypotéku jinde bez velkých nákladů. A schválená výše kompenzace je opravdu nicotná.

Moneta dlouhodobě podporovala Český tenisový svaz. Jak vnímáte aktuální kauzu, v níž je jeho šéf Ivo Kaderka stíhán za podvody s dotacemi?

Spolupráci s Českým tenisovým svazem jsme ukončili v roce 2023 poté, co jsme provedli kontrolu. Nebyli jsme s výsledky spokojeni. Z toho, co se odehrává, jsem velmi smutný. Na výsledek policejního vyšetřování si samozřejmě musíme počkat. Nicméně my jsme měli pochybnosti už před rokem.

Máte jiný sport, který budete podporovat?

Vybrali jsme si v minulosti tenis, protože je to druhý nebo třetí nejpopulárnější sport v Česku. Pokud se situace v něm změní, podporu opět zvážíme.