Opatrnost Čechů v bankovním online prostoru se mírně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. V průběhu tohoto roku přitom kyberprostor čelí výrazně většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace a výzkumná agentura Ipsos.
Data pro výzkum sbírala bankovní asociace s agenturou minulý měsíc metodou online dotazníků mezi tisícovkou respondentů ve věku 18 až 79 let. Čím vyšší je počet bodů indexu, tím méně jsou čeští uživatelé přístupní kybernetickým podvodníkům. Nejlepšího výsledku dosáhl index v roce 2021, a to 68 bodů. Veřejnost v té době čelila nižšímu počtu útoků, podle statistik policie zhruba o polovinu proti letošnímu roku. Letos dosahovali lidé se základním vzděláním v průměru 64 bodů, zatímco lidé s maturitou měli průměrně 68 bodů.
S nějakou formou podvodu takzvaných e-šmejdů se setkala více než polovina Čechů. Pětina zná ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí dokončeného útoku. Loni to byla zhruba třetina lidí.
Nejčastěji se setkali s útokem ve formě e-mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného, další e-maily vypadají jako zásilka od přepravní společnosti či jako zpráva od banky. Téměř desetina se setkala s telefonátem, ve kterém se podvodník vydával za bankéře.
V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do 5000 korun. Jenom letos se s nějakou formou hackerského útoku potýkala čtvrtina Čechů. Necelá polovina po zkušenostech s kyberútokem přijala bezpečnostní opatření. Nejčastějším krokem byla změna hesla nebo aktivování dvoufázového ověření.
„Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělila, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ uvedl specialista agentury Ipsos pro finanční trhy Michal Straka.
Dvě třetiny lidí používají pro internetové či mobilní bankovnictví vlastní silná hesla. Podobná situace je i u platebních aplikací a hlavního e-mailu. Přístupové údaje do bankovnictví si kolem 70 procent lidí pamatuje, dvě procenta z dotázaných mají hesla uložená v mobilním telefonu. Více než polovina Čechů používá stejné heslo pro několik aplikací, pro důležité účty mají odlišná speciální hesla. Třetina lidí si hesla z bezpečnostních důvodů mění alespoň jednou ročně.
Banky, spořitelny nebo pojišťovny jsou považovány za nejbezpečnější v ochraně před únikem dat. Důvěřuje jim polovina lidí. Proti tomu státní správu vnímá za bezpečnou jedna pětina Čechů. Nejnižší důvěru u lidí mají fintech společnosti, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce.
Své bankovní účty kontroluje alespoň příležitostně 98 procent dotázaných. Pravidelné a detailní kontroly příjmů a výdajů dělá 69 procent z nich. Češi věnují taky velkou pozornost upozorněním od banky, pravidelně je čte více než polovina. Méně opatrnosti si dávají při otevírání příloh od neznámých odesílatelů. Alespoň někdy je otevře zhruba čtvrtina lidí.
Interaktivní vzdělávací test na webu Kybertest.cz České bankovní asociace si od začátku letošní kampaně zkusilo přes 50 tisíc uživatelů s průměrnou úspěšností 73 procent. Testem prošlo od loňského září přes 264 tisíc lidí.
