Mateřství zpravidla představuje velký zásah do rodinného rozpočtu a ještě výraznější pro matky samoživitelky. Zejména pokud se na něj matka nestihne dostatečně finančně připravit. Vůbec nejhorší situaci ale v tomto ohledu čelí ženy pracující jako OSVČ.
Těm systém zpravidla přizná jen velmi nízkou mateřskou, oproti zaměstnankyním často i o polovinu nižší. Protože pro OSVČ není placení nemocenského pojištění povinné, musí si navíc dát pozor kromě jeho včasného placení také na jeho samotnou aktivaci. I proto pro většinu z nich podle zakladatelky Fondee Evy Hlavsové dává smysl spíše investovat a nespoléhat na systém, který jim do budoucna důstojnou mateřskou nezajistí.
„Systém peněžité pomoci v mateřství není pro matky pracující jako OSVČ vůbec příznivý. Zejména při placení minimálního pojistného je pro ně potom přiznaná mateřská hodně bídná. Navíc na mateřskou nedosáhnou, jestliže si jako OSVČ neplatí nemocenské pojištění po dobu alespoň 270 dnů v průběhu dvou let, a i pokud disponují stejnými příjmy jako zaměstnankyně, získaná peněžitá pomoc nedosáhne stejné výše,“ vysvětluje Eva Hlavsová, spoluzakladatelka Fondee.
Žena, která pracuje v zaměstnaneckém poměru, má hrubou mzdu 35 000 korun a dle zákona za ni platí nemocenské pojištění zaměstnavatel, může očekávat peněžitou pomoc v mateřství v měsíční výši zhruba 24 180 korun. Za celou dobu 196 dní, po kterou mateřská dovolená trvá, tak získá 157 976 korun neboli 806 korun denně. Aby žena pracující jako OSVČ dosáhla na stejnou částku, musela by měsíčně platit nemocenské pojištění ve výši 735 korun. Nicméně vzhledem k maximální sazbě 2,1 % nemůže. V porovnání se zaměstnankyní tak žena pracující jako OSVČ s příjmy 35 000 korun může očekávat mateřskou v celkové výši pouze 78 988 korun, tedy 12 tisíc korun měsíčně, 403 korun denně. To je o polovinu méně než v případě zaměstnankyně se stejnými příjmy.
Myslet dopředu a investovat
„Příjem pouhých 12 tisíc měsíčně nemůže být dostatečný pro jednu osobu, natož pro matku s čerstvě narozeným dítětem. Je zřejmé, že ani při dodržení doby placení nemocenského pojištění nelze jako OSVČ při běžných příjmech očekávat dostatečnou mateřskou. Pokud se tak budoucí matka podnikatelka nechce dostat do zbytečných finančních potíží během mateřství, musí myslet dopředu a zhodnotit peníze investováním,“vysvětluje Hlavsová.
Zmíněných 735 korun, které by žena v pozici OSVČ musela na pojištění odvádět, aby dosáhla na stejnou mateřskou jako zaměstnankyně, může při měsíčním investování po dobu 10 let (při průměrném ročním zhodnocení 7 %) proměnit ve 126 tisíc. V případě investování 1 000 korun měsíčně pak může jít až o 172 tisíc korun. S dostatečným předstihem a při zvolení správného investičního profilu se tak podle Hlavsové jedná o mnohem rozumnější volbu.
Foto: Pixabay
Zdroj: Fondee
<
