Stát chce chránit agenturní pracovníky. Firmy to ale může vyplašit, říká šéf agentury

Na českém trhu práce je podle Jánského cítit obava z budoucnosti. Razantně se zvýšily ceny vstupů a energií, firmy mnohem pečlivěji zvažují, koho potřebují nabrat a kde si nechají flexibilitu.

„Paniku ale nevidíme. Firmy, které na tom delší dobu nebyly dobře, u těch se situace zhoršuje, ale firmy, které byly zdravé, jsou v pohodě. Myslím, že nezaměstnanost letos nepřekročí pět procent,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf personální agentury.

Firmy by podle něj měly mnohem více pracovat s rekvalifikací a koukat se na to, co budou potřebovat za pět let. „Roboti nevezmou nikomu práci, pokud lidé budou mít jiné dovednosti než dnes. Firmy očekávají, že rekvalifikace udělá stát, jenže stát to nedokáže udělat tak rychle, jak bychom si představovali a potřebovali,“ podotýká.

Novela, kterou chystá ministerstvo práce a sociálních věcí, mění agenturní zaměstnávání. Bude více chránit pracovníky. Jak konkrétně?  

Pro agenturní zaměstnance jsou nejzásadnější změny v tom, že pro jednu agenturu budou moci pracovat maximálně tři roky. Odpracovaný čas se sčítá. Po této lhůtě, pokud bude firma dotyčného zaměstnance znovu chtít, už mu bude muset nabídnout trvalé zaměstnání.

Agenturní zaměstnance si firmy najímají proto, aby vykryly dobu, kdy mají například více zakázek a nestačí jim jejich kmenoví zaměstnanci. Právě kvůli flexibilitě naše služby využívají. Novela flexibilitu výrazně omezí. 

Má dojít také ke změnám v pracovním smlouvách. 

Nastavení pracovní smlouvy agenturního zaměstnance bude více připomínat klasické zaměstnání, a to tím, že získá nárok na výpovědní dobu. Nyní zaměstnání „agenturníků“ může skončit velmi rychle ukončením spolupráce agentury s firmou. Nově bude platit výpovědní doba. V rámci připomínkového řízení k novele se nyní bavíme o 14 dnech. Padl ale i návrh na dva měsíce.

To by bylo velmi problematické. Výpovědní dobou se každopádně stane agenturní zaměstnanec pro firmy dražším. A ty mohou vyšší náklady promítnout do svých cen. Takže na to může doplatit i konečný zákazník. 

Pro zaměstnance jde ale zdá se o pozitivní zprávu. 

Pokud by tyto změny měly vést k tomu, že se řada firem rozhodne, že agenturního zaměstnance, který se osvědčil, přijme po určité době do stavu, tak by to asi řada zaměstnanců přivítala.

Já se ale domnívám, že k takovému optimistickému modelu nedojde. Firmy budou muset zvláště v dnešní nejisté době pečlivě zvažovat, koho si ve stavu nechají a koho ne. A možná naopak – pokud se agenturní zaměstnávání omezí, může se to promítnout i na agenturní zaměstnance, protože nebudou mít tolik příležitostí. Navíc firmy mohou začít využívat kvaziagentury, které lidem platí méně.

Co jsou to kvaziagentury?

Dnes na trhu operuje řada firem, které nemají licenci, přitom v zásadě přidělují firmám, podobně jako my, zaměstnance. Nazývají to ale outsourcingem a podle mě vlastně obcházejí zákon.

My přidělíme firmě zaměstnance a musíme dodržovat zákonem stanovené podmínky – zejména vyplácet stejnou mzdu a zajistit stejné pracovní podmínky. To ale tyto takzvané outsourcingové firmy dodržet nemusí a tím získávají proti nám cenovou výhodu a pro firmy se jejich zaměstnanci stávají levnějšími.

Kolik lidí vlastně v současnosti pracuje pod agenturami práce? 

Na trhu je více než dva tisíce agentur práce s platnou licencí, přičemž zhruba polovina pouze zaměstnání zprostředkovává. Tedy hledá pro firmy zaměstnance, které zrovna poptávají. Velké agentury pak vedle zprostředkování zároveň i práci poskytují. Největší agentury práce jsou sdružené v Asociaci poskytovatelů personálních služeb. Je nás tam asi čtyřicet, přičemž dohromady dáváme práci více než sto tisícům lidí. Odhaduje se, že představujeme 50 až 60 procent trhu. 

Ve kterých oborech je o vaše služby největší zájem? 

Jde o průmysl, logistiku, automotive. Nejčastěji přidělujeme hlavně operátory, manipulanty, skladové pracovníky, ale máme i řadu zaměstnanců v administrativě, obchodě, ve financích, marketingu. Máme i ne úplně malou skupinu zaměstnanců, kteří pracují na expertních nebo i manažerských pozicích. Spektrum je široké. Typický náš zaměstnanec jsou ženy i muži zhruba ve stejném počtu, někteří na plný úvazek, jiní na částečný úvazek. 

Autor fotografie: Randstad

Martin Jánský

• Vystudoval management a ekonomii na Technické univerzitě v Liberci. 
• Je mu 44 let a v oblasti personalistiky působí více než dvacet let. 
• Generálním ředitelem společnosti Randstad Česká republika se stal 1. září 2022.

V jakém stadiu je nyní připravovaná novela? 

Proběhlo připomínkové řízení, pravda trochu nestandardní formou. Veškeré připomínky, které jsme jako asociace se Svazem obchodu a průmyslu dávali, byly zamítnuty. Využili jsme možnosti podat rozpor, ale zatím to nevypadá, že bude na naše připomínky brán zřetel. Změnu u agentur práce po nás chce Evropská komise, už jsme to měli mít přijaté, ale zpozdilo se to. Přijde mi, že to teď vláda tlačí rychle, aby Česko neplatilo pokutu, a právě kvůli nedostatku času naše námitky neposlouchá.

Na trhu práce je nedostatek kandidátů, firmy si stěžují, že nemohou najít vhodné zaměstnance. Jak vidíte situaci vy – máte nábor zaměstnanců v popisu práce?

Pracujeme na stejném trhu jako firmy, ale naší výhodou je, že máme zkušenosti, protože jsme největší personální společnost na světě. Je to náš denní chleba, dnes a denně neděláme nic jiného, než že hledáme cesty, jak se k novým pracovníkům dostat. Využíváme řadu kanálů. To si firmy mnohdy nemohou dovolit, protože se musí věnovat primárně svému byznysu.

Které kanály pro hledání lidí vám tedy nyní nejlépe fungují? 

Velmi dobře funguje online marketing, ať už na sociálních sítích nebo využíváním elektronických médií. Ale stále, a už dlouho, úplně nejlépe funguje doporučení. Je to pro nás nejčastější zdroj. 

Nezaměstnanost je u nás stále minimální ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Bude se podle vás zvyšovat? Kvůli vysoké inflaci a energetické krizi mnohé firmy řeší problémy… 

Je cítit obava z toho, co bude, to ano. Razantně se zvýšily ceny vstupů a energií, firmy mnohem více a pečlivěji zvažují, koho potřebují nabrat a kde si nechají flexibilitu. Paniku ale nevidíme. Firmy, které na tom delší dobu nebyly dobře, u těch se situace zhoršuje, ale firmy, které byly zdravé, jsou v pohodě. Myslím, že nezaměstnanost letos nepřekročí pět procent.

Co podle vás současný trh práce potřebuje? 

Potřebuje se koukat na strukturu nezaměstnanosti a nerovnováhu. Chybí nám určité profily lidí. Souvisí to s dlouhodobou transformací systému vzdělávání. To se musí více přizpůsobit potřebám firem, musí se prostě změnit. Ale jde to pomalu.

Uvedu příklad se současnou novinkou, o které se mluví – umělá inteligence ChatGPT. Školy jsou z toho vyděšené a zakazují psát studentům práce s využitím AI nástrojů. První reakce je: zakážeme to. Ale to je nesmysl. Učitelé by měli být první, kteří s tím budou umět pracovat a poskytnou informace studentům. Naučí je, jak tyto nástroje dobře používat, aby se člověk prosadil. Školství musí reagovat na novinky a změny, které přicházejí. 

Když jsme u ChatGPT, využíváte ji?

Snažíme se být progresivní. Budeme mít školení, jak tuto novinku využít v praxi. Máme konzultantky, které obsazují širokou škálu pozic a ne vždy musí určité pozici rozumět. Umělá inteligence jim může pomoci třeba v tom, že napíše inzerát. Už jsme to vyzkoušeli, funguje to dobře, jen něco málo jsme opravili. Ale práce, kterou by musela dělat konzultantka dvě hodiny, se zkrátila na půl hodiny. V tom je produktivita, efektivita.

Vrátím se ještě k potřebám pracovního trhu. Nepomohlo by více zahraničních pracovníků?

Určitě, kvůli válce na Ukrajině, je to ale komplikované. Platí kvóta na dovoz pracovníků ze zahraničí – dříve bylo možné dovézt do země až 50 tisíc lidí, z toho ale 40 tisíc míst bylo vyčleněno pro ukrajinské pracovníky. Ti ale nepřijíždějí. Nejsme v tuto chvíli schopní z jiných zemí tento chybějící zdroj doplnit. Samozřejmě je dobré mít řízený příliv cizinců a také následně
kontrolovat, v jakých podmínkách tu pracují a žijí. Ale je každopádně nutné firmám v tuto dobu usnadnit jejich příjem.

Je ještě nějaké další rychlé řešení, které se vám zdá ideální? 

Firmy by měly mnohem více pracovat s rekvalifikací a koukat se na to, co budou potřebovat za pět let. Zda vybavení současných zaměstnanců bude odpovídat požadavkům. Roboti nevezmou nikomu práci, pokud lidé budou mít jiné dovednosti než dnes. Firmy očekávají, že rekvalifikace udělá stát, jenže stát to nedokáže udělat tak rychle, jak bychom si představovali a potřebovali. Proto by firmy měly být aktivnější. Některé už to dělají, ale je jich stále málo. 

Jaké profese jsou nyní nejžádanější?

Řemeslníci a odborné profese ve výrobě – CNC operátoři, seřizovači, svářeči a na druhé straně ajťáci – vývojáři, programátoři. A pokud to vezmu napříč obory, tak firmy stále více chtějí loajální, spolehlivé zaměstnance, kteří chodí pravidelně do práce a nepodávají výpovědi každého čtvrt roku a jsou ochotni se vzdělávat.

Personální agentury často dělají průzkumy mezd. Jak to letos vypadá, budou firmy přidávat?

Odhadujeme, že se navýšení bude pohybovat mezi 6 až 10 procenty, tedy pod úrovní inflace. Firmy si nemohou dovolit vyrovnat mzdy o inflaci. A z ekonomického pohledu by to ani nebylo dobře, protože bychom tím inflaci ještě víc podporovali, lidé by více utráceli. Naopak musí šetřit, vydávat mít peněz za zboží, tím prodejci zlevní, aby zboží prodali. Pokud budeme kopírovat inflaci v tempu růstu reálných mezd tak inflaci nezabrzdíme.