Díky rozšíření režimu paušální daně až na příjmy do dvou milionů korun by o ní mohlo podle odhadů ministerstva financí požádat 50 až 60 tisíc živnostníků. Podmínkou je, že nesmí být plátci DPH.
V jednotné měsíční dani platí živnostníci zdravotní pojistné, sociální pojistné navýšené o 15 procent a daň z příjmů. Výhodou paušální daně je kromě značné finanční úspory u některých skupin podnikatelů také to, že nemusí podávat daňové přiznání, tím pádem si nemusí platit ani účetní. Plátci se také vyhnou finanční daňové kontrole.
Doposud byla paušální daň jen jedna, pro letošní rok už má ale tři pásma, právě kvůli jejímu rozšíření. V prvním pásmu je měsíční daň stanovena částkou 6208 korun. Ve druhém pásmu je daň 16 tisíc korun a ve třetím 26 tisíc korun. Platí ale určité výjimky. Do jakého pásma bude podnikatel zařazen, záleží na rozhodných příjmech:
Pro první pásmo, pro které platí měsíční daň ve výši 6208 korun:
- do výše 1 000 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou
- do výše 1 500 000 korun, pokud alespoň 75 procent příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 procent nebo 60 procent z příjmů
- do výše 2 000 000 korun, pokud alespoň 75 procent příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 procent z příjmů
Pro druhé pásmo, ve kterém je měsíční daň 16 tisíc korun:
- do výše 1 500 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou
- do výše 2 000 000 korun, pokud alespoň 75 procent příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 procent nebo 60 procent z příjmů
Pro třetí pásmo s měsíční daní ve výši 26 tisíc korun:
- do výše 2 000 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou
O vstup do paušální daně je nutné požádat na speciálním tiskopisu, které je možné vyplnit i online na stránkách finanční správy.
Informace o paušální dani
„Oznámení o vstupu do paušálního režimu je nutné podat nejpozději do 10. ledna 2023. Později podaným oznámením již nebude finanční úřad moci vyhovět a zájemci budou muset počkat až na další rok. Naopak není třeba nijak kontaktovat zdravotní pojišťovnu nebo ČSSZ,“ vysvětluje Jana Janoušková, daňová specialistka KODAP.
Částka daně je splatná vždy do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.
Podnikatelům s dětmi se paušál tolik nevyplatí
Podle daňových odborníků je třeba vstup do režimu paušální daně pečlivě propočítat, zda se vyplatí, či nikoliv. „Stejně tak je dobré zvážit, do jakého pásma vstoupíte. Ta jsou přímo spjata výší výdajového paušálu, který by daňový poplatník platil, kdyby se rozhodl pro procentní vyjádření daně z příjmu,“ upozorňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Doplňuje, že paušální daň a její využití je také omezeno výší ostatních příjmů, kterých poplatník může dosáhnout, jako je například příjem z pronájmu nebo z investic. „Doposud byl roční limit 15 tisíc korun, ale s novelou se navyšuje na 50 tisíc korun,“ upřesňuje Jelínek.
S tím souhlasí i daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars, podle níž zůstane jednotná daň i po změnách výhodná jen pro určitý typ podnikatelů. „Na novém nastavení vydělají především bezdětné OSVČ s 60procentním výdajovým paušálem a s příjmy těsně pod 1,5 milionu korun. Ty totiž budou platit paušál v prvním pásmu a na nové úpravě vydělají přes 100 tisíc korun,“ vysvětluje Ivanco.
Bezdětné OSVČ s 40procentním výdajovým paušálem a příjmy těsně pod dva miliony korun ušetří na paušální dani přes 90 tisíc korun.
Expertka doplňuje, že OSVČ v paušálním režimu nemohou obdržet daňový bonus, proto není tento daňový systém finančně výhodný pro živnostníky s nižšími zisky uplatňující daňové zvýhodnění na děti, které právě na dani z příjmu nic neplatí a ještě dostávají daňový bonus.
