V současnosti se ze služeb a zboží odvádí základní DPH ve výši 21 procent. U vybraných položek ale platí dvě snížené sazby. Například na potraviny včetně nápojů (s výjimkou těch alkoholických), zvířecí krmiva, zdravotnické potřeby či palivové dřevo se vztahuje sazba 15 procent. Na kojeneckou výživu, léky, knihy, noviny a časopisy či kadeřnické a holičské služby dokonce 10 procent.
Vláda se však rozhodla od 1. ledna daňový systém zjednodušit. Dosavadní snížené sazby 10 a 15 procent se proto mají nově sloučit na 12 procent. Základní 21procentní sazba zůstane.
„Ponechání pouhých dvou sazeb místo tří hodnotím kladně. Podstatně to do budoucna omezí prostor populistům pro zviditelnění se navrhováním přeřazovat zboží či služby do nižší sazby,“ souhlasí s návrhem vlády ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zároveň dodává, že se vláda tímto opatřením snaží růst cen v tuzemsku zmírnit. Inflace v Česku v dubnu meziročně rostla o 12,7 procenta, oproti březnovým 15 procentům alespoň pomaleji. Jednou z položek, kde ceny za poslední měsíce narostly nejvýrazněji, bylo jídlo.
Úleva na jídle
A právě cena potravin je něco, s čím by mohla úprava DPH domácnostem pomoci. S výjimkou nápojů by se totiž sazba daně podle plánu přesunula z 15 na 12 procent.
Obchodní řetězce už v polovině měsíce navzdory jistým pochybám ekonomů avizovaly, že navrhované snížení DPH promítnou do cen na pultech v plné výši. „Já si myslím, že je naprosto jasné, že k 1. lednu všichni sníží cenu potravin o ta tři procenta,“ prohlásil v polovině měsíce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Oproti tomu se ale má zvýšit cena některých nápojů – ochucených a kojeneckých vod či minerálek. V tomto případě měla vláda podle Prouzy zaujmout jiný postoj – on sám by například kojeneckou vodu ponechal ve snížené sazbě.
Díky této změně by mimo jiné v obchodech od nového roku došlo k paradoxní situaci, kdy se ceny sladkých limonád spolu s daní zvýší, zatímco třeba cukrovinky budou jako potraviny zlevňovat.
V rámci sjednocování daní zdraží bezlepkové suroviny. Tedy ty položky, které jsou základem či stěžejní přísadou pro výrobu bezlepkových potravin, jako je mouka, směsi na těsta a pečení, kypřící směsi, krupice či strouhanka. Nyní jsou v desetiprocentní sazbě, nově se přesunou do dvanáctiprocentní. Na druhou stranu – hotové bezlepkové výrobky zlevní, jelikož jsou nyní v patnáctiprocentní sazbě.
Návrat do původního stavu
Ekonom Creditas Petr Dufek se domnívá, že změny v DPH nemusely být tak rozsáhlé, jak je připravila vláda. „Předpokládal bych, že v této fázi by stačilo odstranit některé podivnosti jako například u piva,“ podotýká. Právě točené pivo nyní čeká výrazně vyšší zdanění, a to z deseti až na 21 procent.
Nejde však – podobně jako u celé řady ostatních položek – o navýšení v pravém slova smyslu. Točené pivo se vrátí do sazby, ve které bylo před třemi lety, než ho tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) přesunul do desetiprocentní jako „kompenzaci“ živnostníkům za zavedení EET.
To samé se týká i kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy a opravy oděvů a textilních výrobků. V současnosti jde o položky, které již podle odborníků nemají žádný prokazatelný sociální význam a neměly by proto být daňově zvýhodňovány.
Naopak u takzvaného aktuálně citlivého zboží a služeb ceny klesat budou. Kromě již zmíněných potravin má jít podle vlády o stavební práce, dětské autosedačky nebo ubytovací a pohřební služby.
„Největší absurdita“
Jednu z největších změn je ale snížení DPH na knihy na nulu. Nyní na ně platí desetiprocentní sazba. Oproti tomu ale papírové noviny budou zdaněny výrazněji.
„Pokud jde o položky v jednotlivých sazbách, nacházím absurditu jen na trhu tištěných médií, kde noviny budou zdaněny sazbou 21 procenty, časopisy 12 procenty, zatímco knihy mají být od DPH osvobozeny,“ podotýká ekonom Sobíšek.
Ministerstvo financí pro Hospodářské noviny v pátek uvedlo, že noviny se navíc mohou ocitnout v různých sazbách dle obsahu reklamy či toho, jak často jsou vydávány. „Pokud je titul vydáván nejvýše třikrát týdně, bude zařazen do snížené sazby DPH jako časopis, zatímco pokud je daný produkt vydáván aspoň čtyřikrát týdně, typicky noviny, bude zařazen do základní sazby DPH,“ uvedla za úřad Gabriela Krušinová.
Proti zdanění tisku se v květnu postavila například Asociace evropských vydavatelů novin a časopisů. „Domníváme se, že finanční přínos tohoto zvýšení sazeb pro státní rozpočet by byl v případě prodejů periodického tisku nepatrný. Stejně tak bychom rádi upozornili na to, že zvýšení ceny tisku se nevyhnutelně negativně projeví na tržbách, což v konečném důsledku znamená, že se sníží daňové příjmy pro stát,“ řekl výkonný ředitel EMMA a ENPA Ilias Konteas.
Také podle ekonoma Dufka jde v tomto případě o zvláštnost v jinak podle něj logickém rozřazení zboží a služeb do nových dvou sazeb DPH. „Jen těžko lze vytvořit dokonalý seznam pro základní i sníženou sazbu, který se bude líbit všem, avšak některým diskutabilním návrhům bylo možné se raději vyhnout,“ uzavírá ekonom.
Vládou navrhovaný balíček úspor má v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 94 miliard a v tom dalším pak o 53 miliard korun. Úprava DPH podle ministerstva financí bude znamenat, že domácnostem zůstane navíc 6,3 miliardy korun.
