Nejen válka na Ukrajině, ale také konflikty na Blízkém východě, eskalující spor o samostatnost Tchaj‑wanu či tradičně nestabilní Afrika vytvořily koktejl, který dodal nové síly českému zbrojnímu průmyslu. Firmy vyrábějící vojenskou techniku, zbraně nebo střelivo, se staly hvězdami českého průmyslu.
Zatímco ostatní sektory v čele s dříve zdánlivě neotřesitelným automotive s obavami vyhlížejí příští roky a evropské plány na „zelenání“ průmyslu, čeští zbrojaři trhají rekordy v tržbách i ziscích. Export českých zbraní se loni zdvojnásobil na 60 miliard korun. Týdeník Ekonom zmapoval, jak se vyvíjí byznys jednotlivých zbrojařů i jak se mění pohled na toto ještě nedávno například bankovním sektorem opovrhované odvětví.
Pozici lídra mezi tuzemskými zbrojovkami si upevnila skupina Czechoslovak Group (CSG), vlastněná podnikatelem Michalem Strnadem. Koncern sdružující přes stovku podniků a třicítku výrobních závodů překonal své historické byznysové rekordy v obou uplynulých letech.
V roce 2022 jeho tržby vzrostly meziročně o čtyři pětiny na více než 25 miliard korun, konsolidovaný zisk se zvýšil dokonce o více než 170 procent na 3,5 miliardy. Loňský rok CSG sice stejný růst nezopakovala, její zisk ale i tak vzrostl téměř o 50 procent na 5,3 miliardy korun.
O tom, jak velký podíl na raketovém růstu byznysu mají zakázky související s Ukrajinou, firma ovšem příliš nehovoří. Poukazuje pouze na to, že export tvoří na 90 procent tržeb, že portfolio jejích zahraničních partnerů je velmi pestré a nachází se v nejrůznějších regionech. „Nadpoloviční většina produkce CSG, konkrétně 51 procent, mířila do evropských zemí (kromě Ukrajiny). Dvě třetiny tržeb CSG byly generovány v členských státech NATO, třetina ve zbytku světa (především na Ukrajině, v Indonésii, ve Vietnamu a v Maroku),“ naznačuje firma neurčitě v komentáři k loňskému hospodaření.
Známou skutečností nicméně je, že jen v prvním roce války firmy ze skupiny dodaly na Ukrajinu kolem sta kusů bojové techniky, mimo jiné například modernizované tanky T‑72 nebo vozidla bojové pěchoty.
Zjistit význam dodávek na Ukrajinu není snadné ani u dalších zbrojovek. Například česká dvojka co do zisku, skupina Colt CZ Group, loni i předloni vydělala přes dvě miliardy korun po zdanění. To byl oproti „předválečnému“ zisku v roce 2021, který činil „jen“ 760 milionů, nárůst skoro o 170 procent.
Firmě nicméně tvrdí, že Ukrajině na tomto impozantním růstu připadá jen malá část. Největší podíl na tržbách má podle údajů Colt CZ Group americký trh – loni více než 42 procent. Z Česka pak pochází necelých 18 procent tržeb, z Kanady 15 procent a z evropských zemí bez Česka, kam spadá i Ukrajina, pouze 13 procent.
„Dodávky na Ukrajinu z bezpečnostních důvodů nekomentujeme,“ konstatuje také ředitel speciálních projektů společnosti STV Group Pavel Beran. Firma jako jediná v Česku vyrábí dělostřeleckou munici nebo protitankové zbraně, po nichž je na Ukrajině velká poptávka. „Zásadní pro nás je plnění našich závazků pro Ministerstvo obrany ČR a další státy NATO. Současně neustále rozšiřujeme portfolio našich zákazníků v mimoevropských zemích,“ dodává Beran.
STV Group patří mezi českými zbrojaři mezi nejrychleji rostoucí firmy. Podle posledních dostupných údajů její tržby mezi lety 2021 a 2022 stouply téměř o 300 procent na 5,2 miliardy; zisk byl více než sedminásobný: 1,8 miliardy. Ve výroční zprávě přitom předseda správní rady firmy David Hác tvrdí, že „zcela zásadní vliv na výrobní a obchodní činnosti STV Group měl vznik válečného konfliktu na Ukrajině“.
Dvouciferným tempem v roce 2022 rostl i tuzemský výrobce munice Sellier Bellot. Předloni firma utržila přes šest miliard a zisk stoupl meziročně o třetinu na miliardu. Ani vlašimská zbrojovka nezveřejňovala objem dodávek souvisejících s válkou na Ukrajině. Firma nicméně vyrábí malorážovou munici a mezi její zákazníky patří armády nebo policejní složky po celém světě.
Další ze známých tuzemských byznysmenů se zbraněmi, Richard Háva a jeho Omnipol, si v roce 2022 meziročně polepšil v tržbách o polovinu a dostal se z devítimilionové ztráty do 200milionového zisku. Jaký podíl na tom měla Ukrajina? Ani tady prý ne zásadní. „Válka na Ukrajině ovlivnila naše fungování hlavně tím, že se změnilo vnímání bezpečnosti nejen v Evropě, ale i v dalších teritoriích. Našimi hlavními trhy jsou Asie, Afrika nebo Jižní Amerika,“ vysvětluje šéfka marketingu Omnipolu Marika Přinosilová.
Poslední dva roky a nejspíš i rok letošní znamenají pro zisky zbrojovek zlaté časy. Firmy přitom zjevně nepočítají s tím, že by se v dohledné době mělo vrátit období klidu a liknavého přístupu vlád k výdajům na obranu.
„Ještě letos spustíme automatizovanou linku na plnění velkorážové munice, příští rok by měla přibýt ještě jedna linka. Modernizujeme také linku na lití trhaviny do těl minometné munice. Mezi další významné projekty v řádu miliard korun patří vlastní výroba dělostřeleckých prachů, zapalovačů a kovaných těl střel,“ popisuje aktuální investice ředitel speciálních projektů STV Group Pavel Beran. Firma podle něj sází mimo jiné i na domácí poptávku: tuzemské zbrojovky by měly těžit ze závazku zvýšit výdaje českého státního rozpočtu na obranu na dvě procenta HDP.
O posilování výrobních kapacit hovoří také v CSG. Firma už předloni realizovala svou dosud největší akvizici, když koupila 70procentní podíl v italském výrobci munice Fiocchi. Další transakce přišla na konci loňského roku, když zbrojovka koupila většinový podíl v italské společnosti Armi Perazzi, která vyrábí sportovní brokovnice.
Zásadní akvizicí se letos pochlubila také skupina Colt CZ Group. Loni na konci roku uzavřela dohodu o koupi 100procentního podílu ve výše zmiňovaném výrobci munice Sellier Bellot. Letos v létě pak Colt CZ Group oznámila, že její nová dceřiná společnost otevře závod přímo na Ukrajině. Munici tam má vyrábět na základě dohody s místní státní firmou Ukroboronprom. Na Ukrajině by se navíc měly montovat také pušky CZ Bren 2 z portfolia České zbrojovky, patřící do této skupiny.
Stejně jako před několika lety patřil zbrojní průmysl mezi „sprostá“ slovní spojení mezi umělci, stavěly se k němu odmítavě také finanční instituce, a to v rámci tažení za odpovědným podnikáním podle standardů ESG. Ještě loni si tak mnohé české zbrojovky nebo obchodníci se zbrojním materiálem stěžovali, že u bank narážejí při žádostech o financování na odmítavý postoj.
Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek tvrdí, že problémy firem při hledání úvěrů přetrvávají. Týdeníkem Ekonom oslovené banky komentují svůj postoj ke zbrojařům opatrně. Z vyjádření je ale zjevné, že prověřené velké zbrojovky mají dveře otevřené. „Česká spořitelna patří k hlavním financujícím bankám špiček českého zbrojního průmyslu,“ říká například mluvčí banky Filip Hrubý. Komerční banka je už sdílnější. „Sesbírali jsme souhlasy svých klientů a můžeme zveřejnit, že máme téměř 11miliardovou expozici vůči českému obrannému průmyslu,“ dodává mluvčí Komerční banky Šarka Nevoralová a zmiňuje jména jako Aero Vodochody, CSG nebo Colt CZ Group, kterým finanční instituce pomáhá při zahraniční expanzi.
Ještě přesnější obrázek o postoji českých bank ke zbrojařům poskytuje Petr Plocek z UniCredit Bank. „Expozice českého bankovního sektoru v tuzemském zbrojním průmyslu je nad úrovní 30 miliard korun. Asi 20 miliard lze přičíst dvěma významným korporátním bankám, jež jsou obě vlastněny zahraničním subjektem. Jednou z nich jsme my,“ tvrdí Plocek. A i když opatrně, spolupráci s výrobci vojenské techniky a vybavení označují za možnou také ČSOB nebo Fio banka – po splnění přísných podmínek.
