Málo bytů a jejich rostoucí cena obrací zejména v Praze stále větší pozornost i k okrajovým částem města, kde je stále mnoho „nevyužitého“ místa. Ukazuje se však, že představa Čechů o „ideální“ podobě zástavby na periferii mnohdy naráží na zcela odlišné postoje urbanistů a architektů. Rodinné domky v rozlehlých zahradách řešením nejsou. I na okrajích velkých měst mají vznikat vysoké bytové domy.
Náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček přirovnává obecnou evropskou představu o bydlení k bonmotu s Pařížanem, který chce před domem Champs Elysées a vzadu na opačné straně Bouloňský lesík. Český ideál představující rodinný dům pak má podle něj kořeny v zadržené dezurbanizaci za komunistického režimu, kdy byla společnost ve stresu a rozvíjela se jinak než západoevropská města. Ta naopak postupně rostla, což zvyšovalo tlak například na růst infrastruktury.
„Dnes je celoevropským trendem opětovné vnitřní vyplňování měst. Mluví se o takzvaných patnáctiminutových městech, což tlačí na lepší propojení veřejné dopravy s okolím,“ doplnil náměstek v diskusním pořadu Aktuálně.cz Vize město. Základním předpokladem urbanistického konceptu „15-minute city“ je dosažitelnost práce, škol nebo základních služeb čtvrthodinovou procházkou či jízdou MHD.
Podle ředitele odboru územního rozvoje pražského magistrátu Filipa Foglara je základním předpokladem pro funkčnost současných trendů pestrost nových čtvrtí – jak funkcemi domů, tak třeba i jejich podobou – s hustou a vysokou zástavbou uprostřed, která se dál od jádra postupně rozvolňuje. „Magistrát připravuje nové čtvrti tak, aby tyto současné trendy splňovaly. Optimisticky se ale práce stávajícího vedení města ukáže nejdříve za 10, 15 let,“ odhaduje Foglar.
Podobný charakter má mít například i vznikající čtvrť s tisíci byty na východním okraji Prahy a známá pod názvem Dubeč Sever. „Máme možnost vytvářet centrum, rozvolňovat ho a vytvářet dynamiku. Používáme řadu urbanistických nástrojů, například vytváření uzavřených průhledů, díky kterým se lidé v lokalitě cítí dobře,“ upřesňuje ředitel společnosti Investiční Gama Martin Václavík, která projekt připravuje. Přiznává ale, že záměru pomáhá právě periferní území, které má například ve srovnání s brownfieldy menší omezení.
Ředitel územního odboru Foglar pak poukazuje, že při řešení nové zástavby v lokalitě není otázkou jen kvalita bydlení pro nové obyvatele, ale současně také zlepšení oblasti pro starousedlíky. „Typicky jde o zainvestování do lokality – vybudování dopravní tepny a infrastruktury, která odkloní část tranzitu, výstavba nové školky, školy nebo vznik parku. Není to jen o pokrývání deficitů v oblasti, ale o dopadu na celou městskou část,“ vysvětluje Foglar.
