Stát utratil za digitalizaci služeb více než 50 miliard korun. Přesto je dnes plně online jen 18 procent agend. Nejvyšší kontrolní úřad odhalil, proč se z ambiciózního projektu stal příběh o miliardách vynaložených s minimálním efektem.
Když digitalizace znamená jen elektronický formulář
Původní záměr zněl jasně – od února 2025 měli občané právo komunikovat se státem digitálně. Realita? Loňská novela posunula termín o další dva roky. A i to je optimistický scénář.
Co kontroloři odhalili, je ještě víc zarážející než pouhá čísla. Stát totiž za digitalizovanou považuje službu, kde byl digitalizován jediný úkon z několika desítek. Vyplníte elektronický formulář, odešlete ho datovou schránkou a pak… nic. Úředník si ho vytiskne a zpracovává ručně, protože vnitřní systémy úřadu spolu nekomunikují.
„Při digitalizaci agendy České správy sociálního zabezpečení zůstala klíčová část důchodové agendy v papírové podobě, protože narazila na limity zastaralého informačního systému,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Proč to nefunguje
Kontrolní úřad identifikoval celou řadu příčin – od nízké úrovně řízení projektů přes chybějící IT odborníky ve státní správě až po neúplná data, složité informační toky a především absenci jasné odpovědnosti za vynaložené peníze.
Desítky miliard putovaly do systémů, které často nesplňují ani základní požadavky. Projekty selhávají, občané se dál topí v byrokracii a úřady fungují stejně jako dřív. Oproti původním ambicím je to zklamání.
Když klíčová část důchodové agendy zůstává v papírové podobě kvůli zastaralému systému, není to technický problém. Je to selhání koncepce.
Najdou se i světlé momenty
Bankovní identita zavedená v roce 2021 funguje. Možnost požádat online o řidičský průkaz a vyzvednout si ho v samoobslužném boxu je praktická. Zapojení Česka do Single Digital Gateway, která umožňuje vyřizovat životní události napříč EU, je krok správným směrem.
Tyto úspěchy ale působí spíš jako ostrůvky v moři nedokončených projektů. Ukazují, že když je vůle, odbornost a jasné vedení, digitalizace fungovat může. Ale proč to nejde plošně?
Co z toho plyne?
Padesát miliard korun je suma, která by měla přinést revoluci. Místo toho máme evoluci šnečím tempem. Stát se naučil vytvářet elektronické formuláře, ale zapomněl propojit systémy, které za nimi stojí. Digitalizoval fasádu, ale nechal rezavět potrubí.
Možná by stálo za to položit si jednoduchou otázku. Co kdybychom místo dalších miliard do nedokončených projektů investovali do lidí, kteří rozumí tomu, jak digitalizace skutečně funguje? A co kdybychom od nich vyžadovali výsledky, ne jen reporty o pokroku?
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<