Největší vlna zdražování v historii samostatného Česka pomalu opadává. Meziroční míra inflace klesla v září na 6,9 procenta. Proti konci prázdnin ceny dokonce klesly, když se celková cenová hladina snížila mezi srpnem a zářím o 0,7 procenta. Obrazný kopec plný inflace ale zdražil Čechům zboží a služby za poslední roky skoro nejvíc v Evropské unii.
Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná čísla Eurostatu o stovkách položek spotřebního koše ze všech sedmadvaceti států Evropské unie. A to zpětně za posledních osm let. Výsledek? Celkově se cenová úroveň v Česku oproti roku 2015 zvýšila skoro o polovinu, konkrétně o 49,3 procenta. To představuje třetí nejvyšší kumulovanou míru inflace po Maďarsku (62,4 procenta) a Estonsku (51,3 procenta). V zemích sousedících s Českou republikou byl přitom celkový růst cen o poznání mírnější.
Volnější ruka trhu
Lví podíl na růstu cen má bydlení a s ním související ceny energií, za které dnes Češi platí o 73 procent více než před osmi lety. Analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta ovšem upozorňuje, že právě v této oblasti mohou být výsledky kvůli loňským vládním zásahům do cen energií zkreslené.
„Různé země EU přistupovaly k zastropování cen elektřiny, plynu, pohonných hmot či nižší daně z přidané hodnoty na potraviny různě a v tomhle patří Česká republika spíše mezi země, které do cenových úprav vstupovaly méně,“ vysvětluje analytik. Podle něj je proto pravděpodobné, že třeba Polsko českou inflaci v následujících dvou letech dožene.
Více než tucet položek v Česku zdražilo vůbec nejvíce v EU. Patří mezi ně například divadelní a filmové vstupenky, jízdy v autoškole nebo přístroje osobní péče, které zdražily na více než dvojnásobek. Razantněji než kdekoli jinde v unii ceny zvedli také čeští zubaři (o 94 procent), restauratéři a kavárníci (o 90 procent) a stěhováci (o 80 procent). Na seznamu položek s nejvyšší inflací jsou také automobily, obuv, oděvy a léky.
A například český národní nápoj, tedy pivo, zdražily obchody podle Eurostatu o 37 procent. Chleba kupují Češi o 65 procent dráž než před osmi lety, vepřové maso o 45 procent.
Výjimky z pravidla
„Do pandemie v roce 2020 byl hlavním důvodem rychlý růst tuzemské ekonomiky s poklesem nezaměstnanosti, následně vyšším růstem mezd a nižšími úrokovými sazbami, než by bylo záhodno k síle hospodářského růstu,“ podotýká Novák.
Existuje ovšem i zboží, které se dnes dá pořídit levněji než před osmi lety. Dostupnější jsou mobilní telefony, malé domácí elektrospotřebiče, počítače či vysavače. A pak tu jsou ostře sledované položky, které v tuzemsku sice zdražily, ale méně než v ostatních státech EU.
Navzdory několikerým cenovým šokům mezi ně patří například máslo, které se dnes prodává jen o 34 procent dráž než v roce 2015 – což je nejmenší zdražení v celé unii. A taky benzin a nafta, které jsou dražší zhruba o čtvrtinu. Vzhledem k růstu průměrné mzdy to znamená, že provoz auta fakticky zlevnil.
Drahotou k rovnosti
Dnes už Češi stejně jako naprostá většina ostatních evropských národů kráčejí po příjemnějším, klesajícím úbočí inflačního kopce. Přesto se stále nacházejí ve vysoké „nadmořské výšce“. Ve většině případů platí, že čím prudší byl nárůst zdražování před rokem, tím rychleji nyní klesá. A naopak. Tak má například Estonsko, které loni v srpnu zaznamenalo inflaci přes 25 procent, nyní jen čtyřprocentní inflaci. A naopak na Slovensku nebo v Polsku, kde byl vrchol drahoty nižší než v Česku, mají nyní inflaci vyšší.
Výrazněji vzrostly ceny v „levnějších“ postkomunistických státech na východě Evropy. „Velmi dobře to potvrzuje hypotézu o postupném srovnání cenových hladin v rámci jednoho hospodářského bloku – v našem případě EU,“ uzavírá Miroslav Novák.
