Podle Andreje Babiše má návrh rozpočtu na rok 2026 vážný problém – chybí v něm minimálně sedm miliard korun pro školství. Vládní odpověď zní, že jde o „technický návrh“ a že peněz je ve skutečnosti dost. Jenže čísla ukazují, že spíš než o techniku jde o zásadní politické dilema.
Když se škrtá v budoucnosti
Rozpočet, který připravila dosluhující vláda Petra Fialy, počítá pro resort školství jen s 281,7 miliardami korun. To je o 9,1 miliardy méně, než kolik mělo letos. Přinejmenším symbolicky tak působí, že právě vzdělávání se stalo obětí rozpočtové konsolidace.
Andrej Babiš, lídr hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér, tvrdí, že peníze chybí na úvazky nových učitelů, asistenty, psychology i na slíbenou výstavbu škol. Kandidát ANO na ministra školství Robert Plaga upřesňuje, že peníze chybí na klíčové oblasti, jako je regionální školství a spolufinancování větších investic. Jinými slovy – nejde o „komfort“, ale o běžný provoz.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sice dokázal z původního návrhu vyjednat navýšení o 5,3 miliardy, ale ani to nestačí. Výsledná částka 281,7 miliardy tak znamená nominální propad oproti letošku, a to navzdory inflaci a rostoucím personálním nákladům.
Politický výkop před finále
Opozice točí téma naplno. Babiš tvrdí, že Fialova vláda zanechala „nejhorší rozpočet v dějinách“, plný „děr a lží“, zatímco Fiala kontroval, že kritika ANO má zakrýt Babišův nevyřešený střet zájmů a absenci vlastního rozpočtového plánu. Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů nyní žádá, aby dosluhující kabinet návrh rozpočtu Sněmovně poslal znovu.
Celkový schodek rozpočtu pro rok 2026 má činit 286 miliard korun. V tomto rámci se školství ocitlo v rozpočtové pasti: každý miliardový posun má politickou cenu, ať už jde o učitele, obranu, nebo jaderné bloky v Dukovanech.
Školství jako zrcadlo priorit
Podíl výdajů na vzdělávání k HDP u nás dlouhodobě klesá, čímž se Česko pomalu vzdaluje průměru zemí OECD. To znamená, že i když v rozpočtu jsou „velká“ čísla, reálná hodnota financování školství klesá. Školské odbory proto kritizují návrh jako nedostatečný a varují před omezováním výuky, především v menších regionech.
Z praktického hlediska hrozí, že školy budou muset krátit rozpočty na asistenty a podpůrné profese – ty, které se nejhůř shánějí a zároveň nejvíc pomáhají dětem se speciálními potřebami.
Co z toho plyne?
Ve veřejné debatě se často opakuje mantra, že „děti jsou naše budoucnost“. Rozpočtová kapitola školství ukazuje, jak nepohodlná ta budoucnost může být, když ji přepočítáme na koruny. Pokud je rozpočet odrazem hodnot, pak se zdá, že česká společnost si vzdělání stále váží slovem, ne finančně. A to je možná ten nejdražší dluh ze všech.
Zdroj info: ČTK, mfcr.cz, msmt.cz
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
