Poslední číslo tištěných Lidových novin otevírá 36 titulních stran z historie listu. Zachycují důležité historické momenty, které nejstarší tuzemský deník během 131 let od svého založení zaznamenal. Celkem 26 stran sobotního vydání obsahuje i tradiční přílohy Orientace a Relax.
V elektronické podobě bude list pokračovat na adrese Lidovky.cz, kam bude i nadále přispívat část současných autorů. Sobotní příloha Orientace se stane od příštího týdne součástí tištěného deníku Mladá fronta Dnes, který rovněž vydává vydavatelství Mafra.
Otisknuté titulní strany připomínají mimo jiné úplně první vydání Lidových novin z prosince 1893, číslo ohlašující vznik samostatného československého státu, úmrtí výrazného autora Karla Čapka, vyhlášení protektorátu nebo poslední samizdatové vydání z prosince 1989. Z novodobé historie listu pak připomínají vstup Česka do NATO, povodně, útok teroristů na budovy „Dvojčat“ v New Yorku, úmrtí prezidenta Václava Havla nebo britské královny Alžběty II.
„Dnes končí samostatné vydávání tištěných Lidových novin, především v důsledku technologicko-společenských proměn. Sluší se však něco dodat: přesvědčení, že si úctyhodná značka i tentokrát nalezne nové cesty ke čtenářům,“ uvedl ve sloupku na titulní straně šéfredaktor Petr Bušta.
V redakci budou nadále působit zejména komentátoři a autoři přílohy Orientace. Zhruba 40 lidí podle informací v médiích o práci přijde. Předplatitelům Lidových novin firma nabídla bez změny ceny deník Mladá fronta Dnes a také přístup k placenému online obsahu iDnes Premium za korunu do konce letošního roku.
Lidové noviny se potýkaly s poklesem čtenosti i rostoucími náklady na tisk a distribuci. Za posledních pět let jim klesla čtenost o 43 procent na 114 tisíc čtenářů na vydání. Prodaný náklad ve stejném období klesl o 45 procent na 18 500 výtisků. Podobně o desítky procent se snížila čtenost a náklad i dalším deníkům jako Blesk nebo Mladá fronta Dnes, vyplývá z údajů Unie vydavatelů.
Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků, poprvé vyšly 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažily v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se obnovené Lidové noviny staly jedním ze symbolů sametové revoluce.
Mediální skupinu Mafra před časem převzala ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Spolu s Lidovými novinami a Mladou frontou Dnes skupina vydává mimo jiné i deník Metro nebo týdeník Téma.
Portfolio skupiny ale zahrnuje širokou škálu titulů napříč segmenty, od deníků přes celostátní zpravodajské týdeníky a společenské časopisy po programové tituly, časopisy životního stylu pro ženy a další. Je mimo jiné také provozovatelem webů iDnes.cz nebo vyhledavače jízdních řádů iDos.cz.
