Vládní koalice prosadila v pátek ve sněmovně konsolidační balíček. Předloha mění šest desítek zákonů. V příštích dvou letech by měla celkově přinést státnímu rozpočtu 150 miliard korun. Ruší například daňové výjimky a zavádí jen dvě sazby daně z přidané hodnoty. Změny ještě projedná Senát, následně balíček musí podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost příští rok.
Vláda předložila poslancům návrh 30. června, první čtení začalo 12. července. Rozpravu provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců. Do rozpravy zůstalo přihlášených sedm desítek poslanců.
Závěrečného hlasování se zúčastnilo 194 poslanců z celkových 200. Nakonec pro schválení balíčku hlasovalo 108 z nich. Opozice hlasovala proti.
- Balíček mimo jiné zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Oproti tomu knihy budou od daně zcela osvobozeny.
- Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent.
- Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek.
- Zaměstnanci rovněž budou znovu odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta.
- Ruší slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Omezuje slevu na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak že bude muset pečovat o dítě do tří let věku .
- Maximální státní podpora stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun ročně.
- Od března příštího roku se cena roční dálniční známky zvýší 1500 na 2300 korun. Od roku 2025 se bude cena zvyšovat podle inflace.
- Balíček naopak neobsahuje diskutované zdanění tichého vína spotřební daní.
Už dříve vládní koalice provedla v původním návrhu balíčku úspor menší úpravy. Zmírnila například plánované administrativní povinnosti týkající se změn u dohod o provedení práce.
- Mimo jiné se také rozhodla nezrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, ale pouze je zastropovat.
- Výnos z daně z nemovitosti se rozhodla ponechat i nadále obcím.
- Sjednotila odlišnou sazbu DPH u novin a časopisů.
- Zpomalila navyšovaní spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků.
- Zrychlila navyšování spotřební daně u lihu. V tomto případě tak v příštích dvou letech vzroste o deset a v dalším roce o pět procent.
Mnozí ekonomové již v minulosti vyjádřili obavu, že chystaný balíček podle nich nebude mít na ekonomiku očekávaný efekt. „Konsolidační balíček by měl veřejné finance šetřit, zeštíhlovat stát a zjednodušovat administrativu. Obávám se, že některá opatření jdou přímo proti těmto cílům,“ uvádí pro Aktuálně.cz partnerka společnosti Grant Thornton Zuzana Kalincová.
„Osobně myslím, že stav a výhled naší ekonomiky by potřeboval odvážnější zásah strukturálního, nikoliv pouze parametrického charakteru. Za snahu ozdravit veřejné finance je však třeba vládu chválit,“ dodává.
Podobně mluví daňová poradkyně Kodap City Miroslava Tomášková. „Rušení některých výjimek přinese na straně daňových subjektů i státu dodatečnou administrativní zátěž a právní nejistotu. Náklady s tím spojené vygumují očekávaný fiskální efekt a do statistiky administrativní náročnosti daňových přiznání v ČR přidají další hodiny,“ předpovídá.
Dle daňové poradkyně Moniky Lodrové z BDO pocítí dopady balíčku nejvíce rodiny s dětmi s průměrným příjmem. „Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími 3 let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem ca. 40 až 50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi, tedy nedosahuje příjmu nad 68 000 Kč ročně,“ popisuje expertka. Průměrně podle ní poplatníci odvedou o dvě až pět procent hrubé mzdy více.
Žádná katastrofa, říká Stanjura
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před hlasováním odmítl, že by stát čekala kvůli balíčku katastrofa. Konsolidační balíček plní tři principy, uvedl. „Zlevňujeme stát, zjednodušujeme stát, zachováváme investiční aktivitu státu a udržujeme sociální smír,“ řekl. Zopakoval, že další úsporný balíček již vláda nechystá.
Stanjura také podotkl, že Sněmovna o balíčku ve třech čteních debatovala víc než 60 hodin. Byla podle něj svědkem vedle racionálních vysvětlení i mnoha osobních útoků, urážek a zesměšňování.
Rozsáhlá změna desítek zákonů má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování za hrozivé a schválení balíčku následně za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období.
Podle hnutí ANO je naopak balíček zbytečný, spolu s hnutím SPD zastává názor, že jde hlavně o nejvyšší zvýšení daní v novodobé historii, které může zvýšit inflaci a poškodit ekonomický růst. Šéfka poslanců za ANO Alena Schillerová den schválení balíčku označila jako „černý pátek pro tuzemskou ekonomiku“. Nevyloučila, že ANO napadne předpis u Ústavního soudu kvůli ukončení rozpravy či zpětné účinnosti.
Podle šéfa SPD Tomia Okamury koalice flagrantně porušila své předvolební sliby, že nezvýší daně. Vyzval Pavla, aby balíček vetoval.
