Co by se stalo, kdyby vám někdo přes noc zablokoval 40 procent příjmů? Rusko to teď zažívá na vlastní kůži. Ukrajinské drony a cílené údery na ropnou infrastrukturu způsobily nejzávažnější narušení ruského ropného exportu v moderní historii. Zatímco Moskva mluví o terorismu, čísla vypovídají o něčem jiném: o strategicky vedené ekonomické válce, která Putinův režim zasahuje víc než boje na frontě.
Tři přístavy, jeden problém
Březen se pro ruské ropné magnáty stal noční můrou. Ukrajina zesílila útoky na tři klíčové exportní terminály: Novorossijsk na Černém moři a dvojici Primorsk s Ust-Lugou na Baltu. Terminál v Novorossijsku, který dokázal odbavit až 700 tisíc barelů denně, od začátku měsíce funguje jen na zlomek své kapacity.
Celkově je podle odhadů vyřazeno z provozu zařízení na zhruba dva miliony barelů denně – což představuje dramatický propad o minimálně 40 procent.
Drony míří i jinam. Systematicky ničí čerpací stanice, rafinerie a další kritickou infrastrukturu v západním a centrálním Rusku. Zpracování ropy v zemi kleslo o půl milionu barelů denně a domácí trh začíná pociťovat nedostatek pohonných hmot. Pro zemi, která si zvykla na energetickou soběstačnost, je to nepříjemné probuzení.
Družba neteče, Evropa se otáčí
K útokům na přístavy přibyl další problém: výpadek ropovodu Družba, který částečně vede přes Ukrajinu. Kyjev tvrdí, že potrubí poškodily ruské útoky koncem ledna. Slovensko a Maďarsko, jediní dosavadní odběratelé, žádají o obnovení dodávek.
Jenže Ukrajina má nyní v ruce silnější karty než kdy dřív.
Česko mezitím vypadlo ze hry úplně. Od dubna 2025 už není na ruské ropě závislé – díky rozšíření Transalpinského ropovodu TAL si zajistilo alternativní zdroje. Projekt TAL-PLUS se tak stal tichým, ale zásadním posunem v energetické bezpečnosti. Zatímco Bratislava a Budapešť vyjednávají, Praha se dívá jinam.
Asie nestačí
Rusko se snaží přesměrovat export na východ. Do Číny stále proudí 1,9 milionu barelů denně přes ropovody Skovorodino–Mohe a Atasu–Alashankou, další dodávky míří přes přístav Kozmino. Dalších 250 tisíc barelů denně směřuje ze Sachalinu a zhruba 300 tisíc míří do běloruských rafinerií. Kapacity těchto tras jsou ale omezené a Moskva nemá kam výrazně expandovat.
A i když se ropu podaří prodat, děje se to se slevou. Ruské příjmy z exportu klesají navzdory objemu prodejů. Ropa z Ruska je dnes synonymem pro diskont – a to je pro zemi, jejíž státní rozpočet závisí z velké části na ropných a plynových příjmech, zásadní problém.
Válka peněženek
Kreml označuje ukrajinské útoky za terorismus. Ve skutečnosti jde o cílenou strategii, která má oslabit nepřátelskou ekonomiku. Ukrajina neútočí na civilní cíle, ale na infrastrukturu financující válku proti ní. A dělá to efektivně – každý zničený terminál, každá vyřazená rafinerie znamená méně peněz na tanky, rakety a platy vojáků.
Miliardové ztráty se kumulují, světové ceny ropy rostou (což paradoxně pomáhá jiným producentům) a Moskva se ocitá v pasti vlastní energetické závislosti. Možná právě tady, v ropných terminálech a potrubích, se rozhoduje o tom, jak dlouho ještě může Putin financovat svou válku.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
