Evropská unie se ocitá pod silným tlakem Donalda Trumpa, který žádá zavedení 100% cel na dovoz z Indie a Číny. Cílem je omezit financování Ruska, ale za jakou cenu? Tento návrh vyvolává obavy z nové obchodní války a ekonomických dopadů, které by mohly zasáhnout celý svět.
Cla jako kladivo na geopolitiku
Představte si, že si koupíte telefon nebo boty z Číny, ale najednou za ně zaplatíte dvojnásobek. Přesně to znamená 100% clo, které Donald Trump požaduje po Evropskou unii Není to jen o penězích – jde o geopolitickou šachovnici. Podle Trumpovy administrativy mají tato cla přimět obě asijské velmoci omezit nákupy ruské ropy, která pomáhá financovat válku na Ukrajině. USA už v srpnu zvýšily cla na indický dovoz na 50 %, a teď chtějí, abychom my v Evropě šli ještě dál.
Jsme třetím největším importérem čínského zboží – od elektroniky po strojírenské díly. Zavedení takto drastických cel by znamenalo nejen zdražení všeho možného, ale i narušení dodavatelských řetězců. A to v době, kdy se česká ekonomika podle prognóz České národní banky těší na růst HDP o 2,6 % v roce 2026.
Historická ozvěna obchodních válek
Není to poprvé, co Trump hraje tvrdou kartu. Už v roce 2018 zahájil obchodní válku s Čínou, když obviňoval Peking z nekalých praktik. Tehdy to vedlo k celkovému napětí na globálních trzích. Dnes se dějiny opakují, ale s ještě větší intenzitou – cla na čínské zboží v USA dosahovala až 145 %, ale byla snížena na 30 % po dočasném příměří. A Indie, která byla ještě před pár lety strategickým spojencem proti Číně, se nyní dostává pod palbu kvůli nákupům ruské ropy.
Pamatujete na časy, kdy jsme v Evropě sledovali tyto spory spíše z povzdálí? Dnes už to není možné. Trumpův požadavek na 100% cla přímo ohrožuje naše ekonomické zájmy. A co víc, podle analýz Ministerstva financí ČR by i pouhých 15% cla USA na evropský dovoz mohla zpomalit růst českého HDP o 0,2 %. Představte si, co by s námi udělala stonásobná eskalace.
Česká realita: Automobilky na mušce
Automobilový průmysl, tahoun české ekonomiky, je silně závislý na dílech z Číny a Indie. Zavedení vysokých cel by narušilo výrobní řetězce a zvýšilo ceny vstupů. Škoda Auto a další firmy by mohly čelit zdražení výroby, což by se promítlo do cen aut – a nakonec do našich peněženek.
A to není všechno. Zvýšení cen dovážených produktů, od elektroniky po textil, by mohlo znovu roztočit inflační spirálu. Když si uvědomíme, že už teď bojujeme s ekonomickými dopady minulých krizí, je jasné, že další šok by mohl být pro mnohé firmy i domácnosti fatální.
Evropská unie zatím Trumpův návrh odmítá
Jak uvádí zprávy z jednání ve Washingtonu, vedení EU včetně Ursuly von der Leyenové a Antónia Costy považuje 100% cla za právně komplikovaná a ekonomicky nebezpečná. Německo a Francie, klíčoví hráči unie, navíc upozorňují na hrozbu recese a narušení obchodních vztahů s Indií, kde právě probíhají jednání o nové obchodní dohodě. Prezident Francie Emmanuel Macron dokonce prosazuje nástroje proti nátlaku, aby EU mohla lépe čelit americkým požadavkům.
Jenže odmítnutí může mít svou cenu. Trump už v minulosti hrozil cly na evropský dovoz, a pokud EU neustoupí, můžeme čekat odvetu. Co když se transatlantické vztahy zhorší natolik, že na to doplatí i naše exporty? Mohlo by to znamenat další zpomalení růstu, a to především přes naše klíčové obchodní partnery, jako je Německo.
Kompromis, nebo chaos?
Pokud by EU ustoupila a zavedla 100% cla, čekal by nás chaos v dodavatelských řetězcích, inflace a možná i recese. Naopak odmítnutí může vést k americkým odvetným clům a zhoršení vztahů přes Atlantik. Nejpravděpodobnější se zdá být kompromis – nižší cla zaměřená na specifické sektory a intenzivní diplomatická jednání. Jak ale ukazují ekonomické prognózy, jakýkoli šok může zvrátit očekávaný růst HDP na 2,6–2,9 % v letech 2026–2027.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: CNBC, Financial Times, ČNB, Ministerstvo financí ČR
<
