Donald Trump znovu udeřil. Jeho varování před evropskými digitálními pravidly, konkrétně Akty o digitálních službách (DSA) a trzích (DMA), míří přímo na Evropskou unii a hrozí novou obchodní válkou.
Když pravidla rozdělují spojence
Digitální svět se stal bojištěm mezi dvěma velmocemi. Evropská unie se rozhodla zavést přísné regulace, které mají přinést pořádek do online prostoru. Tyto regulace, známé jako Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), se zaměřují na velké technologické platformy, které mají významný vliv na trh. Donald Trump ostře kritizoval tato pravidla a označil je za diskriminační vůči americkým technologickým gigantům. Jeho varování je jasné: EU má přestat, nebo čelit následkům.
Od GDPR k novým pravidlům
Evropa a Amerika se již dříve střetly ohledně pravidel na internetu. V roce 2018 vstoupilo v platnost GDPR – nařízení o ochraně osobních údajů, které donutilo globální firmy přizpůsobit se evropským standardům. Americké společnosti tehdy skřípěly zuby, ale nakonec se podvolily. O čtyři roky později, v roce 2022, přišly další těžké váhy: Akt o digitálních službách (DSA) a Akt o digitálních trzích (DMA), které od roku 2024 ukládají velkým platformám jako Google, Meta nebo Amazon přísné povinnosti. Cílem je boj proti nelegálnímu obsahu, zvýšení transparentnosti a podpora férové soutěže. Jenže to, co Evropa vidí jako ochranu svých občanů a trhu, Amerika bere jako útok na své firmy.
Kdo má pravdu?
Trumpova kritika je jasná – evropská pravidla jsou podle něj cíleně namířena proti americkým technologickým gigantům, tzv. gatekeeperům. Těm hrozí pokuty až do výše 10–20 % jejich globálního obratu, což může znamenat desítky miliard dolarů. Americké firmy a Trumpova administrativa navíc argumentují, že regulace omezují svobodu projevu a ukládají neúnosné náklady na dodržování pravidel. Na druhé straně Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou trvá na tom, že pravidla platí pro všechny – včetně čínských platforem jako TikTok – a nejsou o cenzuře, ale o zodpovědnosti. Kdo tedy hraje fér? Evropa sází na regulaci a ochranu práv, Amerika na volnost a inovace.
Napětí, ale i naděje na kompromis
Situace je stále napjatá. Trumpova administrativa hrozí sankcemi proti evropským úředníkům odpovědným za DSA a zvažuje vízová omezení či cla. Na druhé straně srpnová obchodní dohoda mezi EU a USA, která omezuje cla na evropský vývoz na maximálně 15 %, dává naději na zmírnění konfliktu. Evropská unie zatím drží svou pozici a vynucuje pravidla – ČTÚ i další národní úřady mají plné ruce práce se správními řízeními. Otázkou zůstává, zda diplomatický tlak a lobbing ze strany USA povedou k ústupkům, nebo naopak k další eskalaci.
Před námi se rýsuje několik scénářů. První je nejčernější – obchodní válka, kdy USA zavedou sankce a cla, což by poškodilo obě ekonomiky a fragmentovalo globální trh. Druhý scénář je křehké příměří, kdy tlak byznysu donutí obě strany k vyjednávání kompromisů. A konečně třetí možnost – divergence ekosystémů, kdy si Evropa a Amerika vytvoří paralelní modely regulace. To by sice znamenalo větší náklady pro firmy jako Google nebo Meta, ale mohlo by to vést k zajímavé globální soutěži o to, čí přístup je lepší.
Hledání rovnováhy v digitálním světě
Trumpovo varování není jen slovní přestřelkou, ale odrazem hlubšího střetu hodnot a zájmů mezi Evropou a Amerikou. Pro nás v Česku je to připomínka, že i v digitálním věku jsou geopolitické hry stále živé. Můžeme jen doufat, že se obě strany nakonec domluví na pravidlech, která budou spravedlivá pro všechny – ať už jde o technologické giganty, nebo malé e-shopy v Česku.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico, ČTÚ, MPO
<
