Donald Trump bojuje o přežití svých kontroverzních cel. Po rozhodnutí federálního odvolacího soudu, který je označil za nezákonná, žádá Nejvyšší soud USA o urychlené projednání případu. Jaký bude osud tarifů, které přinesly miliardy dolarů, ale zároveň rozdělily obchodní svět?
Úvod do boje o miliardy
Když Donald Trump v dubnu zavedl takzvaná reciproční cla na dovoz z více než 180 zemí, svět obchodu se otřásl. Tarify, které dosahují až 145 % u zboží z Číny nebo 20 % u produktů z Evropské unie, přinesly do července americkému rozpočtu podle údajů Ministerstva financí USA přibližně 159 miliard dolarů. Jenže teď stojí tato politika na tenkém ledě. Federální odvolací soud ve Washingtonu D.C. rozhodl 29. srpna, že většina těchto cel je nezákonná. Trumpova administrativa proto žádá Nejvyšší soud o urychlené projednání.
Od oceli k recipročním tarifům
Trumpova láska k clům není novinkou. Už v roce 2018, během svého prvního prezidentského období, uvalil tarify na ocel (25 %) a hliník (10 %) s odůvodněním národní bezpečnosti. Následovala obchodní válka s Čínou, kde cla dosahovala extrémních výšek. Letos v dubnu však přišel nový tah – reciproční cla, která měla vyrovnat obchodní podmínky a penalizovat země s přebytkem v obchodu s USA. Zákonným základem měl být Zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Jenže podle odvolacího soudu tento zákon prezidentovi pravomoc uvalovat cla nedává – ta patří Kongresu. A tak se spor dostal až na nejvyšší úroveň.
Co rozhodl soud a co chce Trump?
Rozhodnutí odvolacího soudu z konce srpna bylo pro Trumpa tvrdou ranou. Většina nových cel byla označena za nezákonná, protože cla jsou z právního hlediska daně, a jejich uvalení je výsadou legislativy, nikoli prezidenta. Přesto soud povolil, aby tarify zůstaly v platnosti do 14. října 2025, aby bylo možné odvolání. Trumpova administrativa zareagovala rychle – 3. září podala žádost k Nejvyššímu soudu o urychlené projednání s návrhem na ústní slyšení už začátkem listopadu. Pokud by soud souhlasil, rozhodnutí by mohlo padnout do června 2026. Potvrdí Nejvyšší soud nezákonnost cel, nebo dá Trumpovi za pravdu?
Ekonomická ruleta: Kdo vyhrává a kdo prohrává?
Trump a jeho tým tvrdí, že bez cel by USA byly „ve vážných potížích“. Argumentují, že tarify chrání americké zaměstnance a průmysl před nefér praktikami, zejména ze strany Číny. Podporu mají u ocelářských a hliníkových asociací či odborů. Na druhé straně stojí malé a střední podniky, dovozci a technologické firmy, které cla považují za břemeno. Skupiny jako Americans for Free Trade nebo National Retail Federation varují před rostoucími náklady a ztrátou konkurenceschopnosti. A co víc, podle Ministerstva financí USA by zrušení cel mohlo znamenat vrácení více než 159 miliard dolarů, což by byl pořádný zásah do rozpočtu.
Pro nás v České republice a v Evropě obecně to není jen americký problém. Cla mají nepřímý dopad i na české firmy, zejména ty napojené na export do USA přes německý automobilový průmysl. Odhady hovoří o zpomalení růstu HDP ČR o 0,2 procentního bodu kvůli těmto tarifům. Evropská unie navíc varuje před narušením mezinárodních vztahů a hrozí odvetnými opatřeními.
Co bude dál? Tři možné scénáře
První scénář je jasný – Nejvyšší soud potvrdí nezákonnost cel, tarify padnou a obchod se může vrátit k větší otevřenosti. Druhá možnost je, že Trump uspěje a cla zůstanou v platnosti, což by posílilo protekcionistickou politiku USA a mohlo vést k dalším obchodním tahanicím. Třetí, a možná nejhorší varianta, je dlouhé zdržení. Právní nejistota by pak bránila firmám v plánování a investicích, a to jak v USA, tak u nás v Evropě.
Trumpův boj o cla je víc než jen právní spor – je to bitva o budoucnost globálního obchodu. Zatímco Nejvyšší soud zvažuje, zda případ urychlí, my všichni čekáme, jaký dopad to bude mít na ekonomiku, ať už tu za oceánem, nebo tady doma v Česku.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: CNBC, FoxNews.com, Investopedia.com
<
