Americký prezident Donald Trump oznámil, že válka s Íránem se blíží ke konci. Zároveň hrozí dalšími tvrdými údery a používá rétoriku, která připomíná nejhorší chvíle studené války. Co se vlastně děje na Blízkém východě a kam až může eskalace zajít?
Válka, která měla být rychlá
Od 28. února, kdy Spojené státy společně s Izraelem zahájily operaci s názvem „Epická zuřivost“, uplynul více než měsíc. Cílem bylo zničit íránské vojenské a jaderné kapacity – a podle Trumpových slov se to téměř podařilo. „Írán je v podstatě zničen, tvrdá práce je hotová,“ prohlásil prezident ve svém projevu k národu. Íránské námořnictvo i letectvo prý leží v troskách, rakety jsou vyčerpané nebo nepoužitelné.
Realita na zemi ale vypadá jinak. Írán sice skutečně utrpěl masivní ztráty – podle dostupných informací bylo zasaženo přes 11 000 cílů – ale dokázal zablokovat Hormuzský průliv, klíčovou tepnu světového obchodu s ropou. Cena ropy Brent vyskočila o 5,7 procenta na téměř 107 dolarů za barel, americká ropa WTI stoupla o 4,75 procenta. Globální ekonomika to už cítí.
Rétorika doby kamenné
Trump ve svém projevu opakovaně použil frázi, která zní spíš jako scénář hollywoodského akčního filmu než jako prohlášení hlavy státu: „Vrátíme je do doby kamenné, kam patří.“ Podobnou rétoriku použil už dříve, když hrozil bombardováním Íránu „do zapomnění“, pokud neotevře Hormuzský průliv.
Buď jde o psychologický nátlak, nebo o skutečnou hrozbu dalších úderů na íránskou energetickou infrastrukturu. Trump naznačil, že během dvou až tří týdnů dojde k tvrdým úderům, pokud Írán neustoupí. Zároveň ale ujistil, že jednání s Teheránem pokračují. Těžko říct, co je v této situaci pravda a co taktika.
Nejasná strategie
Trumpova strategie působí chaoticky. Na jedné straně tvrdí, že válka je téměř u konce a hlavní cíle jsou splněny. Na druhé straně neustále posiluje vojenskou přítomnost v regionu a hrozí dalšími útoky. Podle deníku Wall Street Journal dokonce zvažuje pozemní operaci, která by měla zajistit vysoce obohacený uran ukrytý hluboko pod íránskými jadernými zařízeními. Trump to nazývá „jaderným prachem“ – termín, který sám vymyslel a který zní přinejmenším podivně.
Írán mezitím útočí raketami a drony na Izrael, americké základny i spojenecké státy v Perském zálivu. Regionální napětí se přeměnilo v širší válku s dopady na celý Blízký východ. Trump ujišťuje spojence – Izrael, Saúdskou Arábii, Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Bahrajn – že jim USA „nedovolí selhat“, zároveň je ale vyzývá, aby si Hormuzský průliv „prostě vzali“ a chránili ho sami. Americká ropa prý stačí pro všechny.
Může Trumpův chaos vyhrát?
Skončí válka opravdu za dva až tři týdny, jak Trump slibuje? Nebo jde jen o další tah muže, který rád mluví o vítězstvích, i když situace na zemi je komplikovanější?
Konflikt mezi USA a Íránem má hluboké kořeny sahající až k roku 1953, kdy CIA zorganizovala státní převrat v Teheránu. Od islámské revoluce v roce 1979 neexistují mezi oběma zeměmi diplomatické styky. A nyní, v roce 2026, se zdá, že vztahy dosáhly bodu, kdy se slova mění v činy – a činy v katastrofu. Zbývá doufat, že rétorika doby kamenné zůstane jen rétorikou. Protože pokud ne, důsledky pocítíme všichni.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
