Americký prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz, který klasifikuje fentanyl jako zbraň hromadného ničení. Jde o téměř bezprecedentní krok – Washington získává nové právní nástroje v boji proti nelegálnímu obchodu se syntetickými opioidy. A otevírá dveře k potenciálnímu vojenskému zásahu proti drogovým kartelům v Mexiku, Venezuele i Kolumbii.
Když droga zabíjí víc než bomby
Stačí pár miligramů a jste mrtvý. Fentanyl je padesátkrát silnější než heroin, stokrát účinnější než morfin. V roce 2023 zemřelo na předávkování syntetickými opioidy, převážně právě fentanylem, více než 74 000 Američanů. To je víc obětí, než kolik jich měly Spojené státy za celou válku ve Vietnamu.
Právě tato devastující bilance stojí za Trumpovým rozhodnutím. Výkonný příkaz odkazuje na smrtelnost drogy a na fakt, že mezinárodní zločinecké skupiny – některé z nich už administrativa označila za teroristické organizace – používají zisky z prodeje fentanylu k financování aktivit ohrožujících americkou národní bezpečnost.
Právní munice i vojenská hrozba
Klasifikace fentanylu jako zbraně hromadného ničení má dalekosáhlé důsledky. Pentagon a zpravodajské služby nyní mohou využívat nástroje původně určené proti šíření jaderných, chemických či biologických zbraní. Co dříve platilo pro boj proti šíření sarinu, může dnes platit i pro boj proti pašerákům fentanylu.
Načasování rozhodnutí není náhodné. Spekuluje se, že USA mohou provést pozemní útoky proti údajným cílům drogových kartelů na venezuelském území – součást tlakové kampaně proti prezidentu Nicolási Madurovi. Tvrzení o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku posloužila za vlády George W. Bushe jako právní základ pro invazi a svržení Saddáma Husajna. Tentokrát by podobnou roli mohla sehrát právě klasifikace fentanylu.
Trump v Oválné pracovně prohlásil, že příliv drog po moři klesl o 94 procent – tvrzení, které ovšem není podloženo ověřitelnými daty od oficiálních agentur jako Pobřežní stráž nebo DEA. Přitom většina fentanylu do USA proudí přes pozemní hraniční přechody s Mexikem.
Od Číny přes Mexiko až do Zlatého trojúhelníku
Naprostá většina nelegálního fentanylu pochází z Mexika, kde kartely vyrábějí drogu z prekurzorů dovážených z Číny. Výroba navíc prudce roste i v oblasti Zlatého trojúhelníku v jihovýchodní Asii – v Laosu, Myanmaru a Thajsku. Fentanyl lze snadno vyrobit v provizorních laboratořích, což ztěžuje úřadům pátrání.
Administrativa už dříve obvinila kartely operující ve Venezuele z pašování fentanylu do USA – což slouží jako odůvodnění pro použití smrtící síly proti údajným drogovým lodím v Karibiku. Přitom Venezuela není považována za hlavního hráče v globálním obchodu s fentanylem, spíš za uzel kokainových tras.
A co Česko?
V České republice je fentanyl vnímán jako závažná hrozba pro veřejné zdraví, nikoli jako zbraň hromadného ničení. Hlavním zdrojem zneužívaného fentanylu u nás je únik z legálního farmaceutického řetězce – typicky ve formě náplastí určených pacientům s chronickou bolestí.
Trumpovo rozhodnutí nicméně ukazuje, jak daleko jsou Spojené státy ochotny zajít v boji proti drogám. Otázkou zůstává, zda klasifikace fentanylu jako zbraně hromadného ničení skutečně zachrání životy – nebo jestli jen otevře další kapitolu vojenských intervencí pod záminkou ochrany národní bezpečnosti.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
