Donald Trump ve středu podepsal memorandum, kterým stáhne Spojené státy nejen z Pařížské dohody, ale i z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) – smlouvy, kterou ratifikovaly všechny země světa a která tvoří základ mezinárodní klimatické spolupráce již 34 let. Spolu s ní opouští Amerika dalších 66 mezinárodních organizací. Rozhodnutí vyvolalo vlnu pobouření a varování, že USA se dobrovolně vyřazují ze hry o biliony dolarů v čisté energetice.
Precedens, který nemá obdoby
UNFCCC představuje základní rámec globální klimatické diplomacie, na němž stojí i Pařížská dohoda – není to jen další mezinárodní smlouva. Americký Senát ji ratifikoval v roce 1993 a od té doby ji respektovaly všechny vlády, demokratické i republikánské. Až do teď.
Trump označil smlouvu za „v rozporu se zájmy Spojených států“. Ministr zahraničí Marco Rubio dodal, že jde o dohody „ovládané progresivní ideologií a odtržené od národních zájmů“. Klimatická krize ale není ideologie – je to vědecký konsenzus podložený měřitelnými dopady na ekonomiku i životy lidí. Přinejmenším v samotných USA, kde rekordní počet extrémních klimatických katastrof nutí pojišťovny opouštět celé státy a destabilizuje trh s nemovitostmi.
Co z toho plyne?
Gina McCarthyová, bývalá klimatická poradkyně Bílého domu za Joea Bidena, to shrnula jasně: „Toto je krátkozraké, trapné a hloupé rozhodnutí.“ USA se stávají jedinou zemí na světě, která nestojí v rámci UNFCCC. Amerika se dobrovolně vyřadila z globální klimatické diplomacie.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom varuje, že jde o „nevynucený omyl“, který dále oslabí schopnost USA konkurovat Číně – té dominantní síle v průmyslu čistých technologií. Zatímco Trumpova administrativa abdikuje na globální vedení, zbytek světa pokračuje v přechodu na čistší zdroje energie a přenechává biliony dolarů investic těm národům, které jsou ochotny následovat vědu.
Nejen klima – celý balík
Odchod se netýká jen klimatu. Trump stáhl USA také z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), tedy hlavního vědeckého orgánu OSN pro klimatickou vědu, dále z Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje, Mezinárodní sluneční aliance či Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Celkem 66 organizací najednou. Mezi dalšími figurují třeba Univerzita OSN, Mezinárodní rada pro bavlnu nebo Mezinárodní studijní skupina pro olovo a zinek.
Právní otazník
Protože UNFCCC ratifikoval Senát, není jasné, zda ji Trump může jednostranně zrušit – nebo zda by budoucí prezident mohl USA vrátit zpět bez dalšího hlasování v Senátu. „Pokud necháme tento bezohledný krok projít, může to USA vyřadit z klimatické diplomacie navždy,“ varuje Jean Su z Center for Biological Diversity.
Al Gore, bývalý viceprezident a klimatický aktivista, to komentoval ostře: „Trumpova administrativa se od prvního dne otáčí zády ke klimatické krizi. Dělají to na popud ropného průmyslu, aby miliardáři mohli vydělávat ještě víc peněz, zatímco znečišťují planetu a ohrožují lidi v Americe i po celém světě.“
Jak zareaguje svět na to, že druhý největší znečišťovatel planety se izoluje od globální klimatické spolupráce?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
