Když americký prezident Donald Trump slavnostně představil svou Radu míru (Board of Peace), očekávání byla obrovská. Desítky světových lídrů, miliardové finanční přísliby a vize komplexní obnovy Gazy včetně stabilizace celého regionu. Dnes se však zdá, že projekt uvízl na mrtvém bodě dřív, než se vůbec rozjel. Hlavní příčina tohoto selhání je zřejmá: Írán.
Když válka přebije diplomacii
Rada míru vznikla jako součást příměří mezi Izraelem a Hamásem, které zprostředkovaly Spojené státy. Její mise byla vytyčena ambiciózně: nejen obnovit Gazu, ale přinést mír do „oblastí postižených nebo ohrožených konfliktem“. Dvě desítky členských zemí se zavázaly poskytnout přes 16 miliard dolarů, přičemž samotný Washington přislíbil deset.
Přinejmenším na papíře se iniciativa posouvala kupředu. Izrael a Hamás přistoupili k výměně zajatců a vězňů, navíc se otevřel hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Gazou. Následně však došlo k americkým a izraelským úderům na Írán – v rámci operací „Epická zuřivost“ a „Řvoucí lev“. Tento krok veškeré diplomatické snahy okamžitě ochromil.
Indonésie váhá, Gaza čeká
Indonésie, která původně slíbila vyslat osm tisíc vojáků do mezinárodní stabilizační mise, pohrozila stažením své podpory. Její ministr zahraničí oznámil, že veškerá jednání o Radě míru jsou kvůli válce v Íránu pozastavena. Ačkoliv jiné země – například Ázerbájdžán nebo Jordánsko – projekt nadále podporují, celkový obraz zůstává značně nejasný.
Rada míru, která měla fungovat jako hlavní motor obnovy Gazy, se tak ocitla v patové situaci. Klíčová podmínka pro rekonstrukci – kompletní odzbrojení Hamásu – zůstává nenaplněna. Objem humanitární pomoci proudící do Gazy klesá. Mandát Rady míru u Rady bezpečnosti OSN navíc v dohledné době vyprší.
„Pokud tvrdíte, že Rada míru představuje jediné řešení, a přitom tato instituce nedokáže přimět Izrael k dodržování jeho závazků, nevrhá to na její budoucnost příliš dobré světlo,“ poznamenala Zaha Hassanová z analytického střediska Carnegie Endowment for International Peace.
Witkoff a Kushner: krátká lavička
Donald Trump nicméně nadále důvěřuje svému vyjednávacímu duu – Stevu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi. Říká, že „odvádějí skvělou práci“. Problém spočívá v tom, že tito dva muži mají na starosti především Gazu – a ta nyní z hlavní agendy zcela vypadla. Úzký okruh Trumpových zahraničněpolitických vyjednavačů se tak ukazuje jako zásadní slabina.
David Schenker, bývalý náměstek amerického ministra zahraničí pro Blízký východ, to shrnul jasně: „Řada témat včetně Gazy dočasně vypadla z agendy kvůli absolutní prioritizaci konfliktu s Íránem.“
Sám Witkoff se snaží zachovat si optimismus. Prohlásil, že státy Perského zálivu, které čelí íránským dronům a raketám, se nyní aktivně hlásí o slovo a usilují o zapojení do Abrahámovských dohod. Možná. Zatím to však vypadá spíš jako zbožné přání než realita.
Gaza na vedlejší koleji
Írán se dnes nachází ve válečném stavu, což s sebou přináší tisíce obětí, humanitární krizi a regionální chaos. Trump sice tvrdí, že válka se chýlí ke konci, ale Gaza mezitím zůstává zcela v pozadí. Palestinský novinář Mohammed R. Mhawish v této souvislosti napsal, že regionální turbulence po úderech na Írán nechaly Gazu „vystavenější izraelské eskalaci než kdykoliv předtím“.
Také izraelské vedení naznačuje posun ve svých prioritách. Odzbrojení Hamásu, které bylo klíčovou podmínkou pro obnovu, se dostává do pozadí. Jak uvedl jeden z izraelských představitelů: „Nechme to na ostatních. Je to test pro technokratickou vládu.“
Rada míru měla být Trumpovým zahraničněpolitickým triumfem. Zatím však představuje spíše příběh o tom, jak velké ambice narážejí na tvrdou realitu. Válka v Íránu jasně ukázala, že i ty největší diplomatické projekty mohou zkolabovat, když celý region vzplane.
Dokáže Rada míru přežít íránskou bouři? Nebo skončí jako další velkolepý plán, který se rozplynul v chaosu Blízkého východu?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
