Když Donald Trump před šesti lety poprvé prohlásil, že by USA měly koupit Grónsko, většina světa to odbyla jako další z jeho provokací. Teď je jasné, že to nebyly jen řeči. Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko – guvernéra Louisiany Jeffa Landryho – a na tiskové konferenci v Mar-a-Lago prohlásil: „Potřebujeme Grónsko pro národní bezpečnost. Musíme ho mít.“
A tentokrát to myslí vážně. Grónsko se díky klimatickým změnám mění na strategicky klíčové území – a Washington si to dobře uvědomuje.
Proč zrovna Grónsko?
Trump tvrdí, že nejde o nerostné bohatství ani ropu – těch prý mají USA dost. Jde o bezpečnost. Kolem grónských břehů se podle něj pohybují ruské a čínské lodě, a Washington to nemůže ignorovat. Grónsko leží na trajektoriích mezikontinentálních balistických raket a americká letecká základna Pituffik je klíčová pro systém včasného varování.
Jenže pod povrchem je víc. Tání ledovců odkrývá nerostné bohatství – vzácné kovy, které USA zoufale potřebují, aby snížily závislost na čínských dodávkách. A otevírají se nové námořní trasy, o které soupeří nejen Washington, ale i Moskva a Peking.
Grónsko dnes připomíná Aljašku v roce 1867. Jenže tentokrát nejde o obchod s ruským carem.
Dánsko a Grónsko říkají ne
Dánové a Gróňané nečekali ani minutu. Dánská premiérka Mette Frederiksen a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vydali společné prohlášení: „Nemůžete anektovat druhé země. Grónsko patří Gróňanům.“ Dánský ministr zahraničí si předvolal amerického velvyslance a označil Trumpovy plány za „zcela nepřijatelné“.
Grónsko, autonomní území Dánska s 57 tisíci obyvateli, usiluje o nezávislost – ale ne pod americkou vlajkou. Premiér Nielsen zdůraznil, že o budoucnosti ostrova rozhodnou sami Gróňané. A ti si americkou anexi nepřejí.
Frederiksenová to zabalila do diplomacie, ale poselství bylo jasné: takhle se spojenci nechovají. Kodaň je v obtížné pozici – dlouholetý partner náhle mluví o jejich území jako o strategické nutnosti.
Co z toho plyne?
Trumpova administrativa přechází od slov k činům. Jmenování zvláštního vyslance není symbolický krok – je to signál, že Washington to myslí vážně. Zároveň je to test, jak daleko může zajít, aniž by rozbil vztahy s evropskými spojenci.
Dánsko v minulosti zanedbávalo obranu arktické oblasti, což Trumpovi dává argument. Ale pokus o anexi – byť jen rétorický – je urážka nejen pro Kodaň, ale i pro Nuuk. Geopolitický kalkul, jakkoli racionální, se tady mísí s imperiální rétorikou, která v 21. století zní nebezpečně.
Grónsko není na prodej. Ale otázka, kdo nad ním bude mít vliv, zůstává otevřená. A Trump dělá vše pro to, aby to byly Spojené státy.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
